Jeden z nás

Iniciativa „Jeden z nás“, zaregistrovaná 11. května 2012, patřila k prvním evropským občanským iniciativám, kterým se podařilo shromáždit více než jeden milion prohlášení o podpoře. 

Iniciativa požadovala právní ochranu důstojnosti, práva na život a integrity každé lidské bytosti od početí. Jejím hlavním cílem bylo ukončit financování činností zahrnujících využívání lidských embryí z prostředků EU, zejména v oblastech výzkumu, veřejného zdraví a rozvojové spolupráce.

Po ukončení kampaně zaměřené na sběr podpisů byla iniciativa 28. února 2014 oficiálně předložena Evropské komisi spolu s osvědčeními potvrzujícími platnost 1 721 626 prohlášení o podpoře. V rámci postupu evropské občanské iniciativy se organizátoři 9. dubna 2014 setkali se zástupci Evropské komise a následujícího dne představili svůj návrh na veřejném slyšení v Evropském parlamentu. 

Evropská komise přijala svou oficiální odpověď 28. května 2014 formou sdělení (viz tisková zpráva). Komise ve svém posouzení uvedla, že primární právo EU již zakotvuje úctu k lidské důstojnosti, právo na život a právo na nedotknutelnost lidské osobnosti. Připomněla také, že podle finančního nařízení EU musí být veškeré výdaje EU v souladu s primárním právem EU. Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že není nutné navrhovat změny finančního nařízení.

Iniciativa „Jeden z nás“ je pozoruhodným příkladem toho, jak organizátoři naplno využili možnosti evropské občanské iniciativy, když předložili návrh právního aktu obsahující tři legislativní změny. Kampaň navíc přerostla v dlouhodobější organizovanou činnost: v září 2013 vznikla „One of Us Federation“, organizace s vlastní právní subjektivitou založená s cílem podporovat činnost iniciativy a pokračovat v ní.

Silná síť organizačních výborů v jednotlivých zemích

Kampaň se opírala o síť organizačních výborů v jednotlivých evropských zemích. Každý z nich odpovídal za přizpůsobení aktivit zaměřených na oslovování a zapojování veřejnosti podmínkám své země. Tato decentralizovaná struktura umožnila organizátorům propojit společné celoevropské poselství s kampaněmi přizpůsobenými místním podmínkám.

Soustředění úsilí tam, kde byla podpora nejsilnější

Organizátoři soustředili značné úsilí na země, v nichž měla hnutí na ochranu života (pro-life) silné zázemí, mimo jiné na Francii, Německo, Itálii, Polsko a Španělsko. Stávající organizační kapacity, aktivní sítě občanské společnosti a povědomí veřejnosti o daném tématu pomohly získat velké množství podpisů a umožnily iniciativě překročit požadovaný minimální počet podpisů v osmnácti členských státech.

Podpora významných osobností a organizací a široké zapojení veřejnosti

Veřejně vyjádřená podpora vlivných představitelů a organizací z náboženského prostředí a občanské společnosti, včetně Vatikánu, pomohla iniciativu zviditelnit a mobilizovat její podporovatele v celé Evropě. Ambasadoři v jednotlivých zemích a partnerské organizace dále šířili poselství kampaně a vybízeli občany k aktivní účasti.

Jasné cíle a důsledné řízení kampaně

Organizátoři si stanovili řadu ambiciózních cílů, které postupně navyšovali: od dosažení požadovaných minimálních počtů podpisů v sedmi zemích až po shromáždění výrazně většího počtu podpisů nad rámec jednoho milionu. Tento systematický přístup pomáhal po celou dobu udržovat tempo kampaně a vytvořil rezervu pro případ, že by některé podpisy nebyly při ověřování uznány za platné.

Příprava

Základy kampaně „Jeden z nás“ položila spolupráce nevládních organizací ze zemí, v nichž měla hnutí na ochranu života silné zázemí, mimo jiné z Francie, Německa, Polska, Španělska a Itálie. Tyto organizace oslovily podobně zaměřené skupiny v celé Evropě a vybízely je k vytvoření organizačních výborů, které by dokázaly řídit kampaň v jednotlivých zemích.

Aby se podpořila koordinace kampaně v celé EU, přispěly partnerské organizace na financování chodu ústředního organizačního zázemí kampaně v Bruselu, což zahrnovalo pořádání schůzek, pracovní cesty, celkové řízení kampaně apod. Každý organizační výbor zároveň odpovídal za získávání prostředků potřebných pro vlastní činnost a oslovování veřejnosti.

Získávání finančních prostředků a zdroje

Iniciativa „Jeden z nás“ obdržela od tří sponzorů finanční podporu v celkové výši 159 219 eur.

Pozn.: Další informace o podpoře a financování iniciativy „Jeden z nás“ jsou k dispozici na stránce této iniciativy v registru evropských občanských iniciativ. Vykazovat se musí pouze příspěvky nad 500 eur na sponzora.

Komunikační strategie 

Kampaň začala ihned po registraci iniciativy.

Prvních pět měsíců věnovali organizátoři především budování struktur potřebných pro působení ve všech členských státech EU. Jak později vysvětlili, toto období bylo z velké části věnováno vytváření organizačního zázemí nezbytného pro kampaň. Teprve po vytvoření této sítě se sběr podpisů rozběhl naplno. Naprostá většina podpisů tak byla shromážděna během posledních šesti měsíců prodloužené osmnáctiměsíční lhůty.

Aby iniciativu dostali do širšího povědomí a informovali o ní občany, zvolili organizátoři rozsáhlou komunikační strategii kombinující tradiční a digitální prostředky. Vytvořili samostatné internetové stránky, poskytovali rozhovory a aktivně oslovovali média a působili na sociálních sítích, jako jsou Facebook a Twitter. Využívání více komunikačních kanálů pomohlo rozšířit dosah kampaně za hranice jednotlivých zemí a propojit podporovatele v celé Evropě.

Společná celoevropská strategie určovala celkové směřování kampaně a zároveň umožňovala každému organizačnímu výboru přizpůsobit činnost místním podmínkám. Organizační výbory byly vybízeny, aby vyhledaly ambasadory, kteří by mohli iniciativu propagovat, zviditelnit ji a motivovat občany k podpisu prohlášení o podpoře.

Organizátoři vystavěli kampaň na řadě dílčích cílů, jejichž náročnost se postupně zvyšovala:

1. Dosáhnout požadovaného minimálního počtu podpisů v sedmi členských státech.
2. Shromáždit jeden milion podpisů.
3. Shromáždit 1,2 milionu podpisů a vytvořit tak rezervu pro případ, že některé podpisy nebudou při ověřování uznány za platné.
4. Shromáždit 1,5 milionu podpisů a dodat tak politickému poselství iniciativy větší váhu.
5. Shromáždit co nejvíce podpisů z co největšího počtu zemí.

Tento postupný přístup pomáhal udržovat tempo kampaně a poskytoval jasné cíle po celou dobu sběru podpisů.

Počet prohlášení o podpoře shromážděných iniciativou „Jeden z nás“ podle členských států

Iniciativa byla oficiálně předložena 28. února 2014 spolu s osvědčeními potvrzujícími platnost 1 721 626 prohlášení o podpoře. Celkem iniciativa „Jeden z nás“ překročila požadovaný minimální počet podpisů v osmnácti členských státech, což je podstatně více, než kolik vyžadovalo nařízení o občanské iniciativě.

Úplná tabulka s počty prohlášení o podpoře je k dispozici na stránce Komise věnované této iniciativě.

Jedním z nejnáročnějších úkolů, před nimiž organizátoři stáli, bylo technicky složité zprovoznění systému pro online sběr podpisů. Aby Evropská komise tyto obtíže v prvních letech fungování evropské občanské iniciativy pomohla překonat, poskytovala nad rámec svých povinností stanovených nařízením hosting pro systémy organizátorů určené k online sběru podpisů spolu s technickou pomocí a školením.

Komise rovněž zavedla mimořádná opatření pro iniciativy zaregistrované před 31. říjnem 2012: umožnila započítat prohlášení o podpoře shromážděná do 1. listopadu 2013, a prodloužila tak lhůtu pro sběr nad rámec standardních dvanácti měsíců.

Ke dni ukončení sběru, 1. listopadu 2013, shromáždili dobrovolníci přibližně 65 % všech prohlášení o podpoře v listinné podobě, zatímco zbývajících 35 % bylo získáno online. Výsledek ukázal, jak důležité bylo u tohoto tématu aktivní zapojení občanů na místní úrovni a práce přímo v terénu.

Formální podání iniciativy a setkání s Komisí

Dne 9. dubna 2014 se komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová setkala s organizátory občanské iniciativy „Jeden z nás“, a to před jejich vystoupením na slyšení v Evropském parlamentu (viz tisková zpráva). Delegaci vedl Grégor Puppinck, generální ředitel Evropského centra pro právo a spravedlnost (ECLJ) a předseda Evropského výboru občanské iniciativy „Jeden z nás“. 

Veřejné slyšení v Evropském parlamentu

Organizátoři představili svou iniciativu na veřejném slyšení v Evropském parlamentu 10. dubna 2014.

Organizátoři na veřejném slyšení v Evropském parlamentu. Zdroj: Facebooková skupina „ONE OF US“

Oficiální odpověď Evropské komise

Dne 28. května 2014 přijala Evropská komise svou oficiální odpověď na iniciativu formou sdělení (viz tisková zpráva). Po posouzení návrhu organizátorů Komise dospěla k závěru, že legislativní návrh nepředloží. Uvedla, že příslušný rámec financování byl nedávno projednán a dohodnut členskými státy i Evropským parlamentem, a další legislativní změny proto nepovažovala za nutné.

Legislativní dopad a další vývoj

Přestože se Komise rozhodla nenavrhnout nové právní předpisy, organizátoři byli i nadále odhodláni udržet nasazení, které kampaň vyvolala. Po celou dobu informovali své podporovatele (především e-mailem) a sdíleli s nimi podrobné zprávy o sběru podpisů v celé Evropě. Vyzdvihovali úspěchy dosažené v jedné zemi, aby povzbudili a motivovali účastníky kampaně v jiných zemích. S tím, jak další země dosahovaly požadovaného minimálního počtu podpisů, využívali organizátoři těchto událostí k povzbuzení kampaní ve zbývajících zemích a k udržení aktivního zapojení celé sítě.

Organizátoři nikdy nezamýšleli evropskou občanskou iniciativu jako jednorázovou akci. Stala se naopak základem dlouhodobější spolupráce mezi organizacemi a podporovateli, kteří sdíleli společné cíle. Na základě vztahů a sítí vytvořených během kampaně založili organizaci s názvem„One of Us Federation“, která pokračovala v činnosti na evropské úrovni i v jednotlivých zemích.

Demonstrace hnutí „Jeden z nás“ před Evropským parlamentem v Bruselu proti přijetí Matićovy zprávy v červnu 2021. Zdroj: Facebooková skupina „ONE OF US“

Tato zkušenost ukazuje, že dopad evropské občanské iniciativy může přesahovat samotný legislativní proces. Kromě toho, že občanům umožňuje nastolit určité téma na úrovni EU, může přispět k vytváření trvalých sítí, posilování přeshraniční spolupráce a propojení jednotlivců a organizací se společným dlouhodobým cílem.

Při zpětném hodnocení kampaně organizátoři označili jednu oblast, v níž by v budoucnu postupovali jinak: organizační přípravu. Zdůraznili zejména, jak důležité je mít v každé zapojené zemi již od počátku silnější a lépe zavedené organizační zázemí. Podle jejich názoru by pevnější organizační základy poskytly více času na sběr podpisů a umožnily ještě účinnější dlouhodobé plánování. Další informace o navazujících opatřeních najdete na internetových stránkách evropské občanské iniciativy.

Vybudujte si síť kontaktů ještě před zahájením kampaně

Schopní koordinátoři v jednotlivých zemích a důvěryhodné partnerské organizace poskytnou vaší kampani potřebné zázemí a dodají jí energii nezbytnou k zapojení podporovatelů v celé Evropě.

Průběžně všechny informujte a motivujte

Pravidelné informace o pokroku pomáhají udržovat nadšení, posilovat týmovou spolupráci a podněcují týmy v jednotlivých zemích, aby se učily z úspěchů ostatních.

Plánujte, co bude následovat po získání milionu podpisů

Využijte kampaň k vybudování trvalých sítí a partnerství, která vám budou pomáhat prosazovat vaše cíle i dlouho po skončení sběru podpisů.

Zaměřte se na dopad, nejen na právní předpisy

I když není změna právních předpisů jistá, úspěšná iniciativa může vyvolat debatu, zvýšit povědomí o daném tématu a vytvořit silné hnutí napříč Evropou.

Další informace o iniciativě „Jeden z nás“ jsou k dispozici na internetových stránkách organizátorů a na stránce Komise věnované této iniciativě.