O iniciativě Right2Water
Iniciativa Right2Water (celým názvem „Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita!“) byla zaregistrována 10. května 2012 a stala se první evropskou občanskou iniciativou, které se podařilo shromáždit více než jeden milion podpisů.
Iniciativa vyzvala Evropskou komisi, aby navrhla právní předpisy, které by uvedly do praxe lidské právo na vodu a hygienu uznané Organizací spojených národů, a zajistila, aby tyto základní služby byly poskytovány všem jako veřejné služby. Jádrem kampaně bylo přesvědčení, že přístup k nezávadné pitné vodě a hygieně je základním právem, které by mělo být zaručeno každému.
Iniciativa byla Evropské komisi oficiálně předložena 20. prosince 2013 spolu s osvědčeními potvrzujícími platnost 1 659 543 prohlášení o podpoře. Podle pravidel evropské občanské iniciativy následovalo setkání organizátorů se zástupci Evropské komise, které se konalo 17. února 2014. Ještě téhož dne pak představili své argumenty na veřejném slyšení v Evropském parlamentu.
Komise vydala svou oficiální odpověď ve formě sdělení 19. března 2014, a to ve tříměsíční lhůtě stanovené prvním nařízením o evropské občanské iniciativě (viz tisková zpráva). Ve své odpovědi se zavázala přijmout opatření v několika oblastech souvisejících s iniciativou, mimo jiné ke zvýšení transparentnosti a podpoře inovací. Navrhla rovněž revizi směrnice o pitné vodě, která by členským státům uložila povinnost zlepšit přístup k pitné vodě, zejména pro nejzranitelnější skupiny.
Jako první úspěšná evropská občanská iniciativa prokázala iniciativa Right2Water potenciál participativní demokracie na úrovni EU. Ukázala, jak se mohou občané z celé Evropy spojit kolem společného tématu, ovlivňovat evropskou politickou agendu a přispívat k utváření politik s dlouhodobým dopadem.
Registrace
10. května 2012
Zahájení sběru podpisů
10. května 2012
Ukončení sběru podpisů
1. listopadu 2013*
* Kvůli problémům, jež museli organizátoři řešit v počáteční fázi, byla stanovena nová lhůta pro sběr prohlášení o podpoře.
Platnost iniciativy potvrzena
20. prosince 2013
Odpověď Komise
19. března 2014
Co této iniciativě pomohlo úspěšně shromáždit požadovaný počet podpisů?
K úspěchu iniciativy Right2Water do značné míry přispělo to, že se mohla opřít o již dobře zavedené mezinárodní hnutí. Organizátoři zmobilizovali stávající odborové struktury, nevládní organizace, občanská hnutí a místní sítě po celé Evropě, díky čemuž mohla kampaň rychle oslovit širokou veřejnost a získat podporu v mnoha zemích EU.
Zásadní význam měla úzká spolupráce mezi organizátory na evropské úrovni a národními týmy kampaně. Kampaň si sice zachovávala společné evropské sdělení, národní koordinátoři však přizpůsobovali slogany, způsob komunikace a strategii oslovování veřejnosti podmínkám v jednotlivých zemích, takže se občané mohli s iniciativou lépe ztotožnit.
K úspěchu kampaně přispělo pečlivé dlouhodobé plánování. Přípravy začaly několik let před oficiálním zahájením kampaně a zahrnovaly získávání finančních prostředků, budování aliancí a formulování hlavních sdělení kampaně. Díky tomuto včasnému úsilí měli organizátoři při zahájení sběru prohlášení o podpoře již zajištěny potřebné zdroje, odborné znalosti i partnerství.
Organizátoři úspěšně kombinovali oslovování veřejnosti prostřednictvím sociálních médií s tradičním mediálním pokrytím, aby zvýšili povědomí o iniciativě a aktivizovali její podporovatele. Televizní pořady, novinové články a internetové kampaně přispívaly ke zvyšování povědomí veřejnosti, zatímco místní aktivity mimo internet a sítě aktivistů pomáhaly udržovat aktivní zapojení přímo v jednotlivých zemích a komunitách po celé Evropě.
Strategie iniciativy
Příprava
Počátky kampaně Right2Water sahají do roku 2009, kdy se Evropská federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) rozhodla využít nový nástroj evropské občanské iniciativy. Evropská občanská iniciativa představovala pro organizátory jedinečnou příležitost vytvořit kampaň se skutečně evropským rozměrem a podpořit přeshraniční spolupráci.
Tato dlouhodobá vize se ukázala být pro úspěch iniciativy zásadní. Již tři roky před oficiální registrací iniciativy vytvořila EPSU zvláštní fond na podporu kampaně a začala budovat širokou koalici partnerů. Aliance sdružovala organizace působící v oblasti rozvojové spolupráce, sociální a environmentální nevládní organizace, ženské organizace, církve, veřejné vodárenské společnosti a obce, které spojoval společný cíl.
Jak vysvětlil jeden z organizátorů, jednotliví partneři měli k podpoře iniciativy různé důvody, spojoval je však společný zájem: aby iniciativa uspěla.
Při získávání podpory po celé Evropě se organizátoři opírali o osobní kontakty, členy EPSU, společenská hnutí, národní sítě a evropské organizace, jako jsou European Environmental Bureau, Women in Europe, Social Platform a European Water Movement. Tato rozsáhlá síť pomáhala zvyšovat povědomí o iniciativě a mobilizovat její podporovatele v různých zemích a komunitách.
Dalším důležitým faktorem bylo pečlivé plánování. Organizátoři věnovali značné úsilí formulování jasných sdělení kampaně a přípravě strategie s velkým předstihem. Jeden z národních koordinátorů kampaně zdůraznil, jak důležité je pečlivě vybírat ambasadory kampaně a zajistit dostatek času, zdrojů a odborných znalostí pro řešení jak věcných otázek souvisejících s politikou, tak technických aspektů kampaně.
V přípravné fázi si organizátoři zajistili také právní odborné poradenství. Organizátoři konzultovali právníky v důchodu, kteří jim pomohli s vypracováním textu iniciativy a s formulací jejích cílů.
Nejste si jisti právními požadavky na vaši iniciativu? Požádejte o odbornou radu prostřednictvím služby „Požádejte o radu odborníka“ nebo se podívejte na tento webinář o právních požadavcích na zahájení evropské občanské iniciativy.
Získávání finančních prostředků a zdroje
Iniciativa Right2Water získala finanční podporu od jediného sponzora, Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU), která zastupuje pracovníky ve veřejných službách v celé Evropě. EPSU přispěla na podporu kampaně částkou 140 000 eur.
Realizace
Při realizaci kampaně organizátoři kombinovali oslovování veřejnosti prostřednictvím sociálních médií s tradičnějšími komunikačními kanály. Přestože již využívali celou řadu, za obzvláště účinný nástroj mobilizace podporovatelů označili organizátoři skupiny a události na Facebooku. Ačkoli se Facebook od té doby přeorientoval z událostí spíše na stránky, podle organizátorů byly události cenným nástrojem, protože lidé, kteří o ně projevili zájem, nadále dostávali upozornění a aktualizace.
Jeden z nejvýznamnějších okamžiků kampaně nastal, když se iniciativě věnoval skeč v německém televizním pořadu vysílaném v hlavním vysílacím čase. Po odvysílání pořadu podpora iniciativy prudce vzrostla a přibylo přibližně 200 000 podpisů. Organizátoři se pokusili tento úspěch zopakovat i v dalších zemích, ukázalo se však, že je to časově náročné, a nepodařilo se jim získat srovnatelnou pozornost celostátních médií.
Důležitou úlohu hrála také kampaň vedená mimo internet. Aktivisté propagovali iniciativu ve městech a na pracovištích po celé EU, a pomáhali tak oslovovat i lidi, ke kterým by se nedostali prostřednictvím digitálních kanálů. Organizátoři vytvořili síť místních kontaktních míst, kde si účastníci kampaně mohli vyměňovat zkušenosti a informovat o svých aktivitách. Tato výměna zkušeností a nápadů umožňovala jednotlivým skupinám učit se jedna od druhé a posilovala kampaň jako celek.
Demonstrace na berlínském náměstí Alexanderplatz dne 14. května 2013. Zdroj: Europäische Bürgerinitiative (EBI) "Wasser ist ein Menschenrecht" - Neue Zahlen vom 13. Mai 2013 – Berliner WassertischBerliner Wassertisch
Jedním z klíčových faktorů úspěchu iniciativy bylo úzké propojení koordinace na evropské úrovni s kampaněmi v jednotlivých zemích. Podle organizátorů „byla celá kampaň navržena tak, aby bylo možné se zapojit v rámci evropské koordinace a sdílet zkušenosti s vnitrostátními partnery“.
Organizátoři si zároveň uvědomovali, jak důležité je přizpůsobovat sdělení kampaně podmínkám v jednotlivých zemích. Jeden z národních koordinátorů vysvětlil, že ve Finsku byl slogan „Voda je lidské právo“ mírně upraven na „Voda je základní právo“ (Vesi on perusoikeus). Tato formulace veřejnost oslovovala více, protože odpovídala terminologii běžně používané v souvislosti s finskou ústavou. Tato zkušenost ukázala, že ačkoli je koordinace na evropské úrovni nezbytná, flexibilita a citlivé zohlednění podmínek v jednotlivých zemích mohou kampaň výrazně posílit.
Spolupráce probíhala také přímo mezi partnery z jednotlivých zemí. Díky této výměně se jednotlivé národní kampaně mohly vzájemně inspirovat a rozšiřovat své sítě. Podle organizátorů lze „úspěšnost sběru podpisů v několika zemích vysvětlit rozsáhlým počtem národních partnerů.“
Organizátoři se rovněž domnívají, že k úspěchu iniciativy významně přispělo to, že její cíl se týká každého. Jak uvedli, „vodu potřebuje každý člověk v každodenním životě a bez vody by v naší společnosti nemohlo nic fungovat“. Protože přístup k vodě se týká každého, mohli se s cíli kampaně ztotožnit a iniciativu podpořit lidé z velmi odlišných prostředí.
Sběr podpisů a jejich ověřování
Podle organizátorů hrálo v úspěchu kampaně zaměřené na sběr podpisů významnou roli povědomí veřejnosti o důležitosti přístupu k nezávadné vodě. Toto téma občany v celé Evropě silně oslovilo, takže iniciativa mohla od samého počátku rychle nabrat na síle.
Obzvláště silná byla podpora v Itálii, Španělsku a Řecku, kde iniciativa překročila původně stanovené cíle. Tyto země byly v té době zasaženy některými z nejrozsáhlejších úsporných opatření, včetně politik souvisejících s privatizací základních veřejných služeb. Poselství iniciativy proto našlo silnou odezvu mezi občany, kteří měli obavy o přístup k základním službám.
Organizátoři průběžně sledovali vývoj kampaně a v průběhu období sběru prohlášení o podpoře podle potřeby upravovali svou strategii. Šest měsíců po zahájení sběru podpisů dokázali určit země, v nichž podpora rostla nejrychleji, a zaměřili na ně další úsilí. Jakmile byl v některém členském státě dosažen požadovaný minimální počet podpisů, pokračoval jejich sběr s cílem překročit tuto hranici alespoň o 5 %, a vytvořit tak rezervu pro následné ověřování.
Řádné dvanáctiměsíční období pro sběr prohlášení o podpoře skončilo 10. května 2013. Komise však přijímala prohlášení o podpoře až do 1. listopadu 2013, a to vzhledem k obtížím, s nimiž se většina organizátorů potýkala při zavádění systémů pro online sběr prohlášení o podpoře v počáteční fázi fungování evropské občanské iniciativy. Do konce fáze sběru bylo 84 % z 1,7 milionu podpisů shromážděno online a 16 % na papírových formulářích.
Počet prohlášení o podpoře shromážděných organizátory iniciativy Right2Water podle členského státu
Symboly zaškrtnutí v mapě označují země EU, v nichž byl dosažen minimální počet podpisů požadovaný pro podporu iniciativy. Iniciativa Right2Water získala celkem 1 659 543 ověřených prohlášení o podpoře a požadovaného minimálního počtu dosáhla ve třinácti členských státech.
Hvězdičky na mapě označují země EU, z nichž byla osvědčení týkající se prohlášení o podpoře doručena až poté, co byla iniciativa předložena Komisi k posouzení. Tyto údaje proto nejsou zahrnuty do celkového počtu signatářů. Úplná tabulka s údaji o prohlášeních o podpoře je k dispozici na specializované stránce evropské občanské iniciativy.
Dopad této iniciativy
Oficiální předložení iniciativy a setkání s Komisí
Setkání s Komisí, kterou zastupoval místopředseda odpovědný za interinstitucionální vztahy a administrativu Maroš Šefčovič, se uskutečnilo 17. února 2014.
Veřejné slyšení v Evropském parlamentu
Odpoledne 17. února 2014, po setkání s Evropskou komisí, organizátoři představili iniciativu Right2Water na veřejném slyšení v Evropském parlamentu (viz tisková zpráva). Slyšení uspořádal Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) ve spolupráci s Petičním výborem, Výborem pro rozvoj a Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Slyšení se zúčastnil rovněž místopředseda Komise Šefčovič.
Pro organizátory bylo slyšení příležitostí přímo s poslanci Evropského parlamentu a Evropskou komisí diskutovat o tom, jak by bylo možné cílů iniciativy dosáhnout. Jak organizátoři později uvedli, očekávali, že slyšení poskytne prostor pro věcnou diskusi o návrzích obsažených v iniciativě. Podle jejich názoru se to však podařilo naplnit jen částečně. Ačkoli během slyšení vystoupilo několik poslanců Evropského parlamentu, organizátoři měli pocit, že diskuse o samotné iniciativě byla omezená. Jak uvedli: „několik poslanců Evropského parlamentu sice vystoupilo, o samotné iniciativě však žádná diskuse neproběhla“.
Formální odpověď Evropské komise
Ve svém sdělení z 19. března 2014 představila Evropská komise řadu opatření, k jejichž provedení se v reakci na iniciativu Right2Water zavázala (viz tisková zpráva).
Klíčovým prvkem odpovědi Komise byl závazek zlepšit provádění stávajících právních předpisů EU týkajících se kvality vody a zlepšit přístup k nezávadné pitné vodě v celé Evropské unii. Na podporu těchto cílů Komise oznámila celoevropskou veřejnou konzultaci ke směrnici o pitné vodě, jejímž cílem bylo určit možnosti, jak zlepšit přístup občanů ke kvalitní pitné vodě.
Komise se rovněž zavázala ke zvýšení transparentnosti ve vodohospodářství. Plánovaná opatření zahrnovala zlepšení správy údajů o pitné a odpadní vodě, posouzení možností vytvoření referenčních ukazatelů kvality vody a podporu strukturovanějšího dialogu mezi zúčastněnými stranami.
Sdělení dále zdůraznilo význam podpory spolupráce a inovací v oblasti vodohospodářských služeb a rozvojové pomoci. Patřila sem podpora partnerství mezi provozovateli vodohospodářských služeb, usnadňování výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a hledání nových možností spolupráce.
Na mezinárodní úrovni Komise znovu potvrdila svůj závazek prosazovat všeobecný přístup k nezávadné pitné vodě a sanitárním službám prostřednictvím rozvojové politiky EU i v rámci své podpory cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
Prosazování iniciativy i po skončení sběru podpisů
Po skončení kampaně zaměřené na sběr podpisů organizátoři nadále informovali o výsledcích iniciativy a snažili se udržet aktivní zapojení jejích podporovatelů. K šíření aktuálních informací využívala iniciativa Right2Water svůj zpravodaj, který sloužil ke komunikaci po celou dobu kampaně. Již před ukončením iniciativy organizátoři pravidelně zasílali podporovatelům v zúčastněných zemích aktuální informace v různých jazycích.
Jedním z nejvýznamnějších výsledků kampaně bylo vytvoření trvalé celoevropské sítě. Vztahy a partnerství navázané během iniciativy přetrvaly i dlouho po formálním ukončení této evropské občanské iniciativy. Podle organizátorů bylo vytvoření dlouhodobě fungující sítě jedním z cílů od samého počátku – „jednou z myšlenek již při zahájení evropské občanské iniciativy“. Jejich zkušenost ukazuje, že dopad evropské občanské iniciativy může sahat daleko za samotný sběr podpisů a odpověď Komise. Evropská občanská iniciativa může také podnítit vznik dlouhodobých partnerství a aliancí a pokračující spolupráci mezi organizacemi, které mají společné cíle.
Při zpětném hodnocení kampaně označili organizátoři za jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu její národní rozměr. Podle jejich názoru byly pro dosažení cílů iniciativy zásadní dobře koncipované a účinně realizované kampaně v jednotlivých zemích. Zdůraznili, že „vytváření koalic na národní úrovni“ má mimořádný význam, a poukázali tak na přínos investic do místních partnerství a podpůrných sítí již od nejranějších fází kampaně.
Další informace o následných krocích najdete na internetových stránkách evropské občanské iniciativy.
Legislativní dopad a navazující opatření
Na iniciativu Right2Water navázala řada legislativních kroků zaměřených na zlepšení přístupu k nezávadné pitné vodě v celé Evropské unii.
Dne 1. února 2018 přijala Komise návrh revize směrnice o pitné vodě, který zahrnoval opatření ukládající členským státům povinnost zlepšit přístup k pitné vodě, zejména pro zranitelné a marginalizované skupiny. Evropský parlament revidovanou směrnici o pitné vodě formálně přijal 16. prosince 2020. Směrnice vstoupila v platnost 12. ledna 2021. Členské státy měly směrnici provést ve svém vnitrostátním právu do 12. ledna 2023.
K dalším krokům patřil návrh nařízení o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody, přijatý v květnu 2018, a nové minimální hygienické požadavky na materiály a výrobky přicházející do styku s pitnou vodou, přijaté v lednu 2024.
To jsou některé z legislativních kroků, které na iniciativu Right2Water navázaly. Další informace o pravidlech EU týkajících se pitné vody jsou k dispozici na specializovaných internetových stránkách Evropské komise.
Rady a tipy pro organizátory budoucích iniciativ
Úspěšnou kampaň málokdy vybudujete sami. Stávající aliance, odborové organizace, nevládní organizace a místní občanská hnutí vám mohou poskytnout podporovatele, odborné znalosti a důvěryhodnost potřebné k rychlé mobilizaci napříč Evropou.
Společné evropské sdělení kampaň sjednocuje, kampaně v jednotlivých zemích však musí být dostatečně flexibilní, aby občany skutečně oslovily. Přizpůsobení sloganů, jazyka a strategií oslovování veřejnosti místním podmínkám může mít zásadní význam.
Příprava úspěšné evropské občanské iniciativy nezačíná až dnem její registrace. Začněte včas vytvářet koalici, získávat finanční prostředky, plánovat kampaň a formulovat její hlavní sdělení, aby vaše iniciativa mohla hned od prvního dne nabrat na síle.
K dosažení co největší viditelnosti kombinujte sociální média, tradiční média a kampaně na místní úrovni. Oslovování veřejnosti online dodává kampani dynamiku, zatímco místní akce a aktivisté pomáhají proměnit zájem veřejnosti v konkrétní podpisy.
Pravidelné kontakty mezi organizátory v jednotlivých zemích posilují koordinaci a podporují výměnu nápadů a osvědčených postupů. Přeshraniční spolupráce může kampaním pomoci rychleji růst a dlouhodobě si udržet dynamiku.
Další informace
Další informace týkající se iniciativy Right2Water jsou k dispozici na internetových stránkách organizátorů a na specializovaných stránkách Komise.

Vyjádření uvedená na Fóru evropské občanské iniciativy odrážejí pouze názory jejich autorů a nelze je v žádném případě považovat za vyslovení postoje Evropské komise nebo Evropské unie.
