Vnitrostátní občanské iniciativy vs. evropské občanské iniciativy: proporcionálně je zapotřebí většího počtu podpisů v kratším časovém rámci.

Zatímco mnoho členských států Evropské unie umožňuje účast občanů na legislativním procesu prostřednictvím občanských iniciativ, žádný z nich neposkytuje podporu organizátorům evropských občanských iniciativ, kterou nabízí Evropská komise prostřednictvím Fóra evropské občanské iniciativy. Jedná se o jedno z hlavních zjištění nedávného průzkumu mezi vnitrostátními orgány ze čtrnácti členských států, který se týkal regulace a využívání jejich nástrojů občanské iniciativy. 

Vnitrostátní občanské iniciativy obecně vyžadují vyšší procento podpisů a poskytují organizátorům kratší lhůtu na jejich shromáždění ve srovnání s prahovou hodnotou a časovým rámcem pro úspěšný sběr podpisů evropských občanských iniciativ. 

Cílem konzultace, kterou organizace Democracy International uskutečnila v období od března do června 2023, bylo shromáždit osvědčené postupy ve specifikacích a procesech týkajících se vnitrostátních iniciativ v oblasti stanovování programů nebo podobných druhů petičních nástrojů, které zahrnují shromažďování podpisů na vnitrostátní úrovni. Konkrétně cílem konzultace bylo shromáždit pravidla pro organizátory týkající se způsobu, jakým musí být iniciativy zřízeny, podpůrných služeb nabízených organizátorům, online infrastruktury související s iniciativou, prahových hodnot pro sběr podpisů a v případě online sběru podpisů, jak jsou spravovány digitální podpisy a minimální počet podepsaných osob pro vnitrostátní iniciativy ve všech členských státech.

Od 13 z 18 zemí s nástroji pro účast občanů byly obdrženy platné odpovědi: Bulharsko, Dánsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Postupy

Všech 13 zemí funguje podobně, pokud jde o postup a specifikace nástrojů občanů.  Podobně jako u evropské občanské iniciativy vyžadují některé vnitrostátní orgány zřízení skupiny organizátorů. Pokud jde o evropskou občanskou iniciativu, jedná se o skupinu 7 občanů EU žijících v sedmi různých členských státech. U 13 zemí v této studii se požadavky v jednotlivých zemích liší. 

Například v Polsku musí mít legislativní výbor složený z 15 osob. V Lotyšsku musí existovat skupina 10 občanů způsobilých volit. Ve Finsku se jedná o skupinu nejméně pěti občanů způsobilých volit s jedním zástupcem a jedním náhradníkem. V Maďarsku začíná referendum shromážděním podpisů 20 až 30 osob.  

Pokud jde o sběr podpisů, počet podpisů a čas přidělený ke sběru těchto podpisů se v jednotlivých analyzovaných zemích mírně liší. V rámci evropské občanské iniciativy musí organizátoři shromáždit nejméně 1 milion podpisů podpory a dosáhnout minimální prahové hodnoty alespoň v sedmi zemích EU. U evropské občanské iniciativy jsou prahové hodnoty pro podpis vyjádřené jako procentní podíl (obecné) populace nižší než u srovnatelných nástrojů ve většině zemí konzultovaných v této studii. Například Bulharsko je jedinou zemí, která nemá žádnou prahovou hodnotu pro počet podpisů potřebných k tomu, aby byla iniciativa platná. Ve srovnání s Lotyšskem, které vyžaduje deset procent jeho obyvatel způsobilých volit. Viz konkrétní údaje pro každou zemi v grafu níže. 

Pokud jde o časový rámec pro sběr podpisů, je čas na sběr podpisů pro evropskou občanskou iniciativu ve srovnání se srovnatelnými vnitrostátními nástroji v této zprávě výrazně delší. Organizátoři evropské občanské iniciativy mají 12 měsíců (1 rok) na to, aby shromáždili alespoň 1 milion podpisů. V Nizozemsku a Portugalsku není stanovena žádná pevně stanovená lhůta a ve Španělsku je lhůta devět měsíců. Viz konkrétní údaje pro každou zemi v grafu níže.

Online a offline systémy sběru podpisů a sběru podpisů

Od samého počátku evropská občanská iniciativa nabízela online sběr podpisů (prostřednictvím individuálních systémů sběru podpisů a nyní pouze prostřednictvím centrálního online systému sběru podpisů) i offline (v tištěné podobě). Pro srovnání Litva, Nizozemsko, Dánsko, Lotyšsko, Rakousko, Španělsko, Slovinsko, Finsko a Portugalsko umožňují online sběr podpisů i sběr podpisů offline, zatímco Bulharsko, Polsko a Maďarsko nepovolují nebo neposkytují infrastrukturu pro online sběr podpisů. Slovensko na druhé straně nabízí pouze online systém sběru bez možnosti shromažďovat podpisy na papíře.

Mezi zeměmi, které mají možnost shromažďovat podpisy online, oficiální centralizovaný systém neposkytuje pouze Španělsko. V Nizozemsku, Lotyšsku, Portugalsku a Finsku je vedle centralizovaného systému rovněž povolen alternativní individuální systém, který musí schválit každá země. Aby mohli organizátoři používat svůj vlastní systém sběru ve Finsku, potřebují potvrzení od finského regulačního orgánu pro komunikaci.  

Pokud jde o požadavky na podpis iniciativ, jsou v podstatě stejné jako v případě evropské občanské iniciativy. Signatáři musí mít právo volit, musí jim být nejméně 18 let (s výjimkou Lotyšska a Rakouska, kde je v případě petic minimální věk 16 let), musí rovněž uvést jméno, příjmení, adresu a v závislosti na zemi osobní identifikační číslo. V případě zemí, které pracují pouze s papírovými podpisy, je vždy vyžadován vlastnoruční podpis. V případě Dánska, Finska a Rakouska je použití vnitrostátní elektronické identifikace povoleno.

Povědomí

Povědomí občanů o existenci občanských iniciativ se v jednotlivých zemích značně liší. Podle příslušných orgánů v Bulharsku, Litvě, Nizozemsku a Portugalsku nejsou nástroje oblíbené a používají se jen zřídka. Podobně Slovensko vykázalo nástroj jako „nedostatek nevyužitý“. Pouze 5 zemí: Lotyšsko, Rakousko, Slovinsko, Finsko a Dánsko vykázaly určitou míru úspěšnosti a relativně vysokou míru využívání. Ve Slovinsku se využívání tohoto nástroje od pandemie COVID-19 obzvláště zvýšilo. V roce 2022 bylo zaregistrováno 13 iniciativ a do poloviny roku 2023 již bylo zaregistrováno 12 nových iniciativ. V Lotyšsku bylo od roku 2013, kdy byl tento nástroj spuštěn, předloženo 46 iniciativ. V Dánsku bylo za pět let existence nástroje zveřejněno 1500 návrhů na zvláštních internetových stránkách. Stejně tak se v posledních 11 letech zvýšilo povědomí o evropské občanské iniciativě. Od roku 2012 bylo zaregistrováno 103 evropských občanských iniciativ. Povědomí o těchto nástrojích participativní demokracie přímo souvisí s jejich úspěchem. Vzhledem k tomu, že o těchto nástrojích je informováno více občanů, zahájí a podepíší iniciativy více občanů. 

Nedostatek znalostí o příslušných vnitrostátních nástrojích byl často spojen s nedostatkem komunikačních činností. V této studii byla Litva jedinou zemí, v níž byl nástroj občanské iniciativy propagován ve vnitrostátních sdělovacích prostředcích. Většina z nich však informuje o iniciativách nebo o nich informují pouze vládní internetové stránky: dolní sněmovna reprezentantů v Nizozemsku, internetové stránky parlamentu v Dánsku a Národní volební úřad v Maďarsku. Ve Finsku tento nástroj podporuje široká zastřešující vládní webová stránka, jedna z nich, Demokratia.fi je internetová stránka, která se používá ke sdělování demokratických služeb na místní, celostátní a evropské úrovni. V případě Španělska vnitrostátní orgány dotazovaly, uvedly, že tento nástroj neposkytují nebo o něm nezvyšují povědomí. „Nedostatečné využívání“ nástrojů v těchto zemích tak může být důsledkem nedostatečné komunikace o tomto nástroji.

Podpora pro organizátory

Pokud jde o podporu organizátorů, neexistuje žádný členský stát, který by organizátorům vnitrostátních občanských iniciativ poskytoval podporu srovnatelnou s podporou, kterou nabízí Evropská komise prostřednictvím fóra evropské občanské iniciativy. V Nizozemsku, Polsku, Finsku a Lotyšsku lze informace o vnitrostátní občanské iniciativě nalézt nebo si vyžádat na jejich příslušné vládní platformě. V žádné ze zemí zkoumaných pro tuto studii však neexistuje žádné středisko přímé pomoci podobné fóru evropské občanské iniciativy. Bulharsko je jedinou zemí, která oznámila, že pomoc organizátorům poskytují nevládní organizace nebo externí aktéři. 

Pokud jde o financování, většina zemí neposkytuje organizátorům režimy financování. Financování iniciativ pochází většinou z externích zdrojů, jako jsou dary. V některých případech je třeba ohlásit dary. Například ve Finsku musí být vykázány dary přesahující 1 500 EUR na dárce. To je podobné jako v případě evropské občanské iniciativy, kde musí být vykázány zdroje podpory nebo financování přesahující 500 EUR. 

Tato studie obsahuje pouze dvě země, které se liší od ostatních, pokud jde o režimy financování, které mají organizátoři k dispozici: Španělsko a Rakousko. Rakousko je zvláštním případem, kdy se od organizátorů požaduje, aby za svou iniciativu zaplatili příspěvek (622 EUR za registraci a 2 799,50 EUR po schválení žádosti). Pokud je iniciativa úspěšná (dosáhne prahové hodnoty pro sběr podpisů atd.), náklady se pětinásobně sníží, což je přibližně 17 000 EUR. Stejně tak Španělsko rovněž poskytuje finanční prostředky v případě úspěšné iniciativy, tj. když se iniciativa dostane do Parlamentu, což může dosáhnout až 341 000 EUR. Celkově je prahová hodnota pro získání finančních prostředků od členských států, které ji nabízejí, poměrně vysoká.

Více informací: Jednotná v rozmanitosti: průzkum mezi vnitrostátními orgány ukazuje obrovské rozdíly, pokud jde o popularitu, právní status a dopad občanských iniciativ v členských státech EU