Přejít na hlavní obsah
Fórum evropské občanské iniciativy

Zpět do budoucnosti: Co by se měla konference o budoucnosti Evropy poučit z úspěchů a neúspěchů evropské občanské iniciativy

Datum aktualizace: 18/12/2020

V posledním desetiletí došlo v důsledku krize COVID-19 k výraznému nárůstu politizace záležitostí EU v otázkách, jako je obchod, úsporná opatření, změna klimatu, přistěhovalectví nebo v poslední době zdravotní péče. Již dlouho zastáváme názor, že evropská občanská iniciativa podporuje zásadně odlišný typ zapojení občanské společnosti do tvorby politik EU a konstruktivně nasměruje několik z těchto politizovaných otázek na evropské a vnitrostátní úrovni. Proces tvorby politik EU tradičně upřednostňuje institucionalizovaná vrcholová sdružení a zastřešující skupiny sídlící v Bruselu, které sdružují různé zájmy na úrovni EU a zastupují je, což následně vytváří napětí s místními skupinami sídlícími na vnitrostátní úrovni ve všech členských státech EU. Existují přesvědčivé důkazy o tom, že evropská občanská iniciativa je užitečným mechanismem pro místní organizátory na vnitrostátní úrovni, kterým se podařilo úspěšně zpolitizovat otázky EU na vnitrostátní úrovni a zapojit širokou škálu nových aktérů do procesu tvorby politik EU, a zároveň poskytnout silné pobídky některým zastřešujícím organizacím sídlícím v Bruselu, aby se k nim připojily. V důsledku toho se evropské občanské iniciativě podařilo dále propojit vnitrostátní politiku a politiku EU, i když dopad politiky byl malý.

Úspěch evropské občanské iniciativy při propojování vnitrostátních a evropských politických diskusí však kontrastuje s jejím velmi omezeným dopadem na politiky EU. Vzhledem k dlouhodobé frustraci většiny aktivistů evropské občanské iniciativy, i když iniciativa úspěšně shromáždila milion podpisů, se Evropské komisi nepodařilo navázat na politiky, které splňují požadované změny. To je problematické, neboť mnoho evropských občanů při vedení kampaně a podpisu evropské občanské iniciativy mělo mít možnost nejen vyjádřit svůj názor, ale skutečně změnit politiku EU.

Zpět do budoucnosti

V souvislosti s nadcházející konferencí o budoucnosti Evropy, která se bude konat v rámci současného evropského politického cyklu (2019–2024), je třeba se z úspěchů a neúspěchů evropské občanské iniciativy poučit. Konference o budoucnosti Evropy nemůže být další bruselskou bublinou, v níž si tradiční zainteresované strany vzájemně komunikují. Jak uvedl profesor práva EU v HEC Paris Alberto Alemanno, „EU nezajistí nápravu svého demokratického deficitu jinou „konferencí“ shora dolů. Jedním z mnoha nebezpečí, že by konference mohla být vnímána jako cvičení EU v oblasti vztahů s veřejností, je nárůst další nedůvěry vůči orgánům EU, která je již vnímána jako vzdálená potřebám evropských občanů. Evropská občanská iniciativa místo toho ukázala, že je možné (a z normativního hlediska žádoucí) zapojit občany do tvorby politik EU propojením politik EU s vnitrostátními politickými debatami.

Jak uvedla koalice občanské společnosti Občané dohlížející na Evropu ve svém dopise adresovaném orgánům EU, „měly by být prozkoumány nové mechanismy pro to, aby se občané mohli průběžně podílet na správě EU“. Klíčem k vytváření nových participativních mechanismů k tomu, aby byl hlas evropských občanů slyšet, je propojit vnitrostátní politiku s evropskou politikou a setkat se s občany tam, kde jsou. Jinými slovy, je nezbytné oslovit příslušné vnitrostátní politické aktéry, kteří často nejsou zapojeni do politiky EU. Politizace politik EU nad rámec „bruselské bubliny“ do vnitrostátních diskusí by byla příznakem normalizace EU jakožto podmínek, v nichž jsou dominantní argumenty spíše kritické z hlediska EU než proti EU.

Kvalita našich demokracií závisí na způsobu, jakým se moc pohybuje mezi institucionalizovanými formami rozhodování a neformálními komunikačními toky. Ke krizi legitimity dojde, pokud se občané domnívají, že mezi neformálními tvrzeními a institucionálními rozhodnutími existuje propast, nebo že politický systém přebírají zájmové skupiny zastupující soukromé společnosti. Na křižovatce, na níž se EU nachází, je nezbytné zajistit demokratickou účast mimo národní stát a zároveň zohlednit vnitrostátní politickou dynamiku. Pokud nebude v souvislosti s krizí, jako je COVID-19, odstraněna mezera mezi neformálními komunikačními toky a institucionalizovanými formami rozhodování, bude logickým výsledkem další nedůvěra.

Konkrétně navrhujeme budování demokratických procesů v rámci Konference o budoucnosti Evropy, které jsou citlivé na vnitrostátní politické diskuse při zachování celoevropské logiky. Je-li cílem zahájit veřejné jednání – chápané jako otevřená, inkluzivní a přemýšlivá debata, jejímž cílem je dosáhnout nejlepších rozhodnutí s ohledem na platnost argumentů – musíme dospět k závěru, že neexistují žádné konkrétní mechanismy, ale že to bude výsledkem různých diskusí, které se budou konat v rámci institucí i mimo ně.

Kromě pečlivého vymezení užšího vztahu mezi vnitrostátními a evropskými politikami by konference o budoucnosti Evropy měla fungovat jako prostor pro občany, aby stanovili agendu týkající se otázek, které by měly být řešeny z perspektivy přesahující národní stát. Například v důsledku pandemie COVID-19 a chybějícího koordinovaného přístupu k ní je pravděpodobné, že mnoho občanů by se vyslovilo pro poskytnutí většího počtu pravomocí EU v oblasti zdravotní péče, což je v současné době oblast politiky, kterou vnitrostátní vlády výhradně upravují. Konference by se proto neměla zaměřovat pouze na institucionální otázky, ale měla by být také otevřeným místem pro to, aby občané stanovili agendu na úrovni EU. V rámci evropské občanské iniciativy provádí Komise právní kontrolu všech iniciativ, neboť mohou být povoleny pouze iniciativy, které spadají do pravomoci Komise jednat. Konference je příležitostí prolomit toto omezení a umožnit občanům, aby stanovili pořad jednání k jakékoli otázce, i když by některé návrhy vyžadovaly změnu Smlouvy. Občané budou pravděpodobněji zapojeni, pokud se budou moci dotýkat otázek, o nichž se starají, a orgány EU by shromáždily cenné informace o tom, jaké politické otázky chtějí občané přijmout na úrovni EU.

Kritická analýza úspěchů a neúspěchů evropské občanské iniciativy pomůže zlepšit organizaci konference o budoucnosti Evropy. Mobilizace občanů, kteří nejsou tradičně spojeni s tvorbou politik EU, propojují vnitrostátní politiku a politiku EU a umožňují stanovení programu, jsou podle našeho názoru nejdůležitějšími ponaučeními.

Luis

 

Přispěvatelé

Luis Bouza García, Alvaro Oleart

Luis Bouza García je asistentem na katedře politických věd a mezinárodních vztahů Universidad Autónoma de Madrid, hostujícím profesorem na College of Europe v Bruggách a členem sítě Jean Monnet OpenEU. Má doktorát z Univerzity Roberta Gordona v Aberdeenu a je autorkou participativní demokracie a občanské společnosti v agendě EU – vytváření a institucionalizace (Palgrave Macmillan, 2015).

Alvaro Oleart je postdoktorandský výzkumný pracovník a přednášející na oddělení politologie a veřejné správy Vrije Universiteit Amsterdam a vědecký spolupracovník na Université Libre de Bruxelles. Je autorem knihy Koncepce TTIP v evropských veřejných sférách: Směrem k posílení dissensu pro integraci do EU (2020)(https://link.springer.com/book/10.1007/978-3-030-53637-4 ), publikováno v Palgrave sérii v evropské politické sociologii. Je držitelem titulu PhD v oblasti politické komunikace z Univerzity Libre de Bruxelles a je členem projektu Horizont 2020 „RECONNECT: Sladění Evropy s občany prostřednictvím demokracie a právního státu“, jakož i síť Jean Monnet „OpenEUDebate“.

Můžete se s nimi spojit na Fóru evropské občanské iniciativy nebo kliknutím sem!

Připojit komentář

Chcete-li vkládat připomínky, musíte provést ověření identity nebo se zaregistrovat.
Prohlášení o vyloučení odpovědnosti: Vyjádření uvedená na Fóru evropské občanské iniciativy odrážejí pouze názory jejich autorů a nelze je v žádném případě považovat za vyslovení postoje Evropské komise nebo Evropské unie.
Jste připraveni zaregistrovat vlastní iniciativu?

Chcete některou z iniciativ podpořit? Potřebujete více informací o probíhajících nebo uzavřených iniciativách?