Přejít na hlavní obsah
Fórum evropské občanské iniciativy

Jak Stop Glyfosát přinesl malou revoluci

Datum aktualizace: 02/09/2021

Občanská iniciativa, která skoncuje s tím, aby se schvalování pesticidů v EU zakládalo na tajných průmyslových studiích

Aby byla evropská občanská iniciativa úspěšná, nestačí shromáždit milion podpisů v celé Evropě. Komise je rovněž ochotna převést požadavky doufejme úspěšné evropské občanské iniciativy do legislativního návrhu a Parlament a Rada jsou ochotny tento legislativní návrh přijmout, aniž by jej oslabily. Jak důležité je pro organizátory evropské občanské iniciativy, aby aktivně sledovali celý legislativní proces, který zahájili, ukazuje příklad evropské občanské iniciativy „Zastavte glyfosát“ a její úspěch při odstraňování používání tajných průmyslových studií z postupů schvalování EU.

stop

Obrázek – Organizátoři evropské občanské iniciativy Zastavte glyfosát navštíví Evropskou komisi v září 2017. Zleva doprava: Vytenis Andriukaitis (Komise, komisař pro oblast zdraví), Franziska Achterberg (Greenpeace), Martin Pigeon (Středisko pro sledování Korporátní Evropy), Jorgo Riss (Greenpeace), Helmut Burtscher-Schaden (GLOBAL 2000 – FOE Austria), David Schwartz (WeMove) Angeliki Lyssimachou (Síť pro akce zaměřené na pesticidy v Evropě), Mika Leandro (WeMove), Lisa Vickers (Avaaz) a Frans Timmermans (EK, místopředseda).

Uplynulo již více než tři roky, ale vzpomínám si, že to bylo včera. V den, kdy tehdejší komisař EU pro zdraví Vytenis Andriukaitis předložil legislativní návrh na ukončení tajnosti průmyslových studií. Tento návrh byl oficiální odpovědí na evropskou občanskou iniciativu„Zastavte glyfosát“, kterou jsem měl tu čest spolupořádat jako zástupce skupiny GLOBAL 2000 – Přátelé Země, Rakousko. Touto evropskou občanskou iniciativou jsme požadovali zákaz nejprodávanějšího a vysoce kontroverzního pesticidu plevelného glyfosátu na světě. To nám bylo odepřeno. Náš požadavek zajistit, aby se vědecké hodnocení pesticidů pro účely povolení EU zakládalo pouze na zveřejněných studiích, však vyústil v tento legislativní návrh.

Z setkání nevládních organizací v Bruselu jsem zasedala ve vlaku zpět do Vídně a právě jsem začala studovat legislativní text, když jsem byl pozván německým novinářem a požádal jsem se o stanovisko k návrhu. Vzhledem k tomu, že jsem měl pouze odtučněný text zákona a nejsem ani advokátem, byla moje odpověď trochu opatrná, ale stále poměrně pozitivní. Řekl jsem, že pokud by skutečně došlo k automatickému zveřejnění všech odvětvových studií ve všech povolovacích řízeních (jak oznámila Komise), nebylo by to nic méně než malá revoluce

Tak tomu bylo v dubnu 2018. Mezitím k této malé revoluci skutečně došlo: Od 27. března 2021 nesmí být na základě tajných průmyslových studií v celé EU povoleny žádné produkty související s potravinami, jako jsou pesticidy, přídatné látky, obalové materiály nebo geneticky modifikované organismy. Jedná se o změnu paradigmatu, která má potenciál stát se hybnou silou globálního vývoje: Poprvé v historii jsou nezávislí akademičtí vědci schopni přezkoumat studie výrobců, které průmysl používal již desítky let k tvrzení o bezpečnosti svých výrobků.

„A je opravdu dobré říci více než jednomu milionu Evropanů, kteří naši evropskou občanskou iniciativu podepsali: váš podpis se vyplácel“.

S Vaší podporou jsme byli schopni dosáhnout zásadních legislativních zlepšení v EU. Zlepšení, která budou mít celosvětový dopad. Vzhledem k tomu, že jakmile je studie zveřejněna v EU, je to všude.

Tři rozhodující faktory úspěchu

Při pohledu dozadu mám na mysli celkem tři klíčové prvky, které umožnily tento úspěch: Zaprvé, o otázku glyfosátu měli stále velký zájem evropští občané, sdělovací prostředky a nevládní organizace. Tento zájem byl založen na vzácné veřejné řadě mezi dvěma mezinárodními orgány v oblasti veřejného zdraví, Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny Světové zdravotnické organizace (IARC).

„Kost sporu byla karcinogenita glyfosátu“.

Sdružení odborníci IARC na rakovinu jednomyslně dospěli k závěru, že látka je pravděpodobný lidský karcinogen, zatímco úřad EFSA nezařadil glyfosát do žádné kategorie rakoviny (ani „podezřelý karcinogen“). Podle právních předpisů EU o pesticidech by uznání glyfosátu jako pravděpodobného karcinogenu vyžadovalo zákaz herbicidu. Tato kontroverze, která do dnešního dne zůstává nevyřešena, přinesla naší evropské občanské iniciativě nezbytný ocas ke shromáždění jednoho milionu podpisů za méně než pět měsíců.

Druhým důvodem našeho úspěchu byla skutečnost, že v důsledku této kontroverze byla naše výzva k transparentnosti uznána rostoucím počtem činitelů s rozhodovací pravomocí v EU jako rozumné a v konečném důsledku nezbytné zlepšení stávajícího právního rámce. Orgány EU si do té míry důvěřovaly tomu, že jejich karte blanche pro glyfosát vycházely prakticky výhradně z odvětvových studií, které byly utajeny, zatímco klasifikace rakoviny Světové zdravotnické organizace se opírala pouze o vědecké studie, které byly zveřejněny.

„Klasifikace WHO byla tedy transparentní a otevřená vědecké kontrole. Blanšírná blanšířka EU nebyla“.

Evropská komise si toho byla dobře vědoma. Již v březnu 2016 komisař pro zdraví Andriukaitis na tiskové konferenci uvedl, že chce ověřit, zda veřejný zájem na zveřejnění studií nepřevažuje nad zájmem výrobců na zachování jejich utajení. Když bylo jasné, že odpověď byla kladná, inicioval legislativní návrh a do značné míry jej propagoval v Evropském parlamentu, členských státech a rakouském předsednictví. TEN mi jako rakouskému zástupci EOI „Zastavte glyfosát“ udělil čest společné tiskové konference s komisařem ve Vídni. To nám umožnilo upozornit na význam této legislativní iniciativy a na důležitou úlohu rakouského předsednictví Rady pro její provádění již dva měsíce před začátkem samotného předsednictví.

tw

„Tímto krokem k větší transparentnosti reagujeme na obavy Evropanů,“ uvedl komisař pro zdraví Andriukaitis na tiskové konferenci ve Vídni: „Doufám, že tento zákon bude moci být přijat před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019. To vyžaduje podporu Evropského parlamentu a členských států. V tomto ohledu může hrát rozhodující úlohu rakouské předsednictví EU.“

Třetím (a podle mého názoru nejdůležitějším) faktorem bylo to, že my, tj. nevládní organizace, které evropskou občanskou iniciativu uspořádaly, jsme ochotni, zdroje a nezbytné odborné znalosti sledovat a doprovázet legislativní proces.

Proč to bylo tak důležité? Krátce po svém zveřejnění čelil návrh Komise týkající se transparentnosti silnému tlaku ze strany velkých průmyslových odvětví.

Skrytý boj průmyslu proti transparentnosti

Ačkoli průmysl nemohl ve svých veřejných prohlášeních dostatečně zdůrazňovat, jak důležitá je pro ně transparentnost, za scény hrálo jinou hru. Mezinárodní sdružení výrobců pesticidů, potravinářského průmyslu a chemického průmyslu vypracovala složité scénáře konkurenčních nevýhod pro evropské hospodářství s negativními dopady na růst a zaměstnanost. Zástupci odvětví ve svých stanoviscích a dopisech adresovaných předsednictví Rady požadovali zásadní změny návrhu Komise. Například by měla být rozšířena jasně definovaná a úzká kritéria důvěrnosti v návrhu a – v rozporu se záměrem Komise – studie výrobce by neměly být zveřejňovány na začátku každého povolovacího řízení, ale až na jeho konci. Výrobní odvětví by rovněž nemělo prokazovat, že by zveřejnění údajů orgánem poškodilo jeho obchodní zájmy, ale důkazní břemeno by měl nést příslušný orgán.

Bylo zřejmé, že tyto změny odvětví, pokud budou úspěšné, převedou záměr právních předpisů o transparentnosti na opak. Získali však rozhodující podporu zpravodaje v hlavním výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu, německé konzervativní poslankyně EP Renate Sommerové. Převzala prakticky všechny výše uvedené požadavky průmyslu a začlenila je do svého návrhu. K tomu došlo v létě 2018.

V této fázi bylo velmi vítáno, že se právníci organizace Client Earth, nevládní organizace specializující se na právo životního prostředí, zapojili do práce a nabídli nám podporu. V podrobné právní analýze zdůraznily silné stránky návrhu Komise, které by měly být zachovány, a zároveň určily řadu konkrétních možností dalšího zlepšení.

Glyfosát znovu zastavte

Pro nás, organizátory evropské občanské iniciativy, si právní analýza Client Earth zasluhovala zlatou váhu. Byl základem pro společné stanovisko, které jsme jménem Stop glyfosátu předložili na tiskové konferenci v Bruselu dne 14. září 2018. A měl se stát naším nejsilnějším nástrojem v boji proti pokusům tohoto odvětví oslabovat návrh týkající se transparentnosti v následujících měsících. Učinili jsme tak v dopisech i při rozhovorech s poslanci Evropského parlamentu, zástupci členských států, rakouským předsednictvím Rady a Komisí EU.

Skutečnost, že jsme s našimi argumenty přesvědčili, se projevila v polovině října 2018, kdy se v důsledku úniku informací projevil již tak pokročilý stav jednání v Radě.

„Co jsme zjistili v uniklých dokumentech Rady, bylo lepší než vše, co bychom se vzdali naděje.“

Rada posílila pozitivní prvky návrhu Komise, odstranila předchozí nejasnosti a zachovala stávající práva na přístup k informacím o životním prostředí. Změny tohoto odvětví, které by návrh týkající se transparentnosti oslabily nad rámec uznání, však nebyly v postoji Rady zohledněny.

Šance na předčasné ukončení tajnosti odvětvových studií se tak výrazně zlepšily. Některé závažné překážky však ještě musely být obcházeny a překážky byly odstraněny v nadcházejícím měsíci, než mohl komisař pro zdraví Andriukaitis v únoru 2019 dát na Twitteru jasně najevo, že „první občanská iniciativa obdrží schválenou legislativu“. Tyto překážky opět přišly od konzervativní zpravodajky Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí Renate Sommerové. Poté, co se ukázalo, že ani Komise, ani Rada nepodpořily pokusy průmyslu o rozmělnění, se Renate Sommer pokusila odložit harmonogram zpracování návrhu na příští legislativní období. V důsledku toho by bylo nejisté, zda se nově zvolený Parlament a nová Komise iniciativy v oblasti transparentnosti ujmou. A pokud by tomu tak bylo, výrobní odvětví by mělo do té doby čas vyjádřit své přání v rozhodujících bodech s náležitým důrazem. Je zcela myslitelné, že proces tvorby politických názorů by v rámci druhého pokusu zaujal jiný směr.

Dne 15. října 2018 proto Renate Sommerová k překvapení Evropské komise a Rady sdělila zpravodajskému portálu POLITICO, že všechny parlamentní skupiny se shodly na tom, že návrh týkající se transparentnosti by ve stávajícím volebním období již neměl být uzavřen. V tomto úsilí téměř uspěla. V této fázi se však projevil význam čtvrtého faktoru úspěchu: štěstí.

Nezbytný bit štěrku

Díky této štěstí jsme byli na správném místě v pravý čas, abychom si brzy uvědomili, co bylo vaření piva. V kontaktu se stínovými zpravodaji ostatních skupin jsme zjistili, že na rozdíl od toho, co bylo uvedeno, ne všichni souhlasili s odchylkou od harmonogramu. Ani Komise, ani Rada. V důsledku toho bylo uvedeno do pohybu mnoho pák. V Parlamentu následovala válka, která měla vyvrcholit sedmidenními a ještě více schůzemi skupin, které měly vyvrcholit dne 23. října zpravodajským portálem POLITICO, v němž se Výbor pro životní prostředí Parlamentu vrátil zpět k původnímu harmonogramu.

Štěstí byl rovněž rozhodujícím faktorem při několika hlasováních, kdy by rozmělnění legislativního textu mohlo být často zmařeno pouze několika málo hlasy. Poté, co Renate Sommerová rovněž nezískala většinu při prvním hlasování na plenárním zasedání dne 11. prosince, zahájila poslední pokus o „zabíjení“ nařízení, které označila za „nebezpečné“ pro EU. V neobvyklém kroku požádala plenární zasedání, aby návrh Komise v plném rozsahu zamítlo.

tweet

Dne 11. prosince 2018 se zpravodajka Renate Sommerová obrátila na plenární zasedání s žádostí o zamítnutí návrhu týkajícího se transparentnosti jako celku. Poté ji následovalo 244 poslanců EP – většina z Evropské lidové strany – a hlasovalo proti návrhu zákona, 60 dalších se zdrželo hlasování, avšak většina 360 poslanců hlasovala pro návrh týkající se transparentnosti. Renate Sommerová poté odstoupila.

Rezignace Renate Sommerové umožnila konstruktivní a intenzivní trialog, který byl zahájen počátkem ledna 2019 a úspěšně ukončen v únoru.

Transparentnost – předpoklad, nikoli však záruka důvěry

Jedním z hlavních motivů Evropské komise k ukončení utajení odvětvových studií bylo posílení důvěry v systém udělování povolení EU a v zapojené orgány. A ano, je pravda, že transparentnost je předpokladem důvěry. V žádném případě však není zárukou. Pro důvěru je v konečném důsledku rozhodující kvalita toho, co se díky transparentnosti stává viditelným. V rámci postupu povolování pesticidů se bude jednat na jedné straně o vědeckou kvalitu dřívějších tajných průmyslových studií a na druhé straně o kvalitu hodnocení těchto studií ze strany orgánů.

Probíhající EU pro opětovné schválení glyfosátu Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropskou agenturou pro chemické látky (EChA) je prvním postupem prováděným v souladu s novými pravidly transparentnosti. Důvodem je skutečnost, že skupina Glyphosate Renewal Group zveřejnila své studie, čímž umožnila vědecký přezkum nezávislým vědcem z řad třetích stran. To v poslední době vedlo ke kritickým úsudkům ohledně vědecké kvality studií genotoxicity v průmyslu a přesnosti orgánu při hodnocení studií karcinogenity u hlodavců (nezávislé hodnocení studií karcinogenity hlodavců bylo umožněno dříve rozhodnutím ESD). Způsob, jakým budou orgány řešit tyto kritické úsudky nezávislých vědců, určí, zda bude Evropská unie schopna obnovit důvěru občanů v orgány EU a povolovací postupy. Glyfosát, který byl podnětem pro nový režim transparentnosti EU, se rovněž stane lakmusovým testem jeho fungování.

he

Přispěvatelé

Helmut Burtscher-Schaden

Helmut Burtscher-Schaden je biochemický pracovník a již téměř dvě desetiletí pracuje na dopadech chemických látek na životní prostředí a zdraví v nevládní organizaci Global 2000 (Friend of the Earth Austria). Je autorem různých publikací o probíhajících polemikách v souvislosti se schválením glyfosátu ze strany EU a souvisejících vědeckých hodnoceních. Díky této práci byl zvolen „komunikátorem roku 2017“, což je cena, kterou každoročně uděluje Rakouské sdružení pro styk s veřejností (PRVA). Burtscher-Schaden byl jedním z iniciátorů evropské občanské iniciativy „Zastavte glyfosát“, jakož i dosud probíhající evropské občanské iniciativy „Zachraňte včely a zemědělce“.

Připojit komentář

Chcete-li vkládat připomínky, musíte provést ověření identity nebo se zaregistrovat.
Prohlášení o vyloučení odpovědnosti: Vyjádření uvedená na Fóru evropské občanské iniciativy odrážejí pouze názory jejich autorů a nelze je v žádném případě považovat za vyslovení postoje Evropské komise nebo Evropské unie.
Jste připraveni zaregistrovat vlastní iniciativu?

Chcete některou z iniciativ podpořit? Potřebujete více informací o probíhajících nebo uzavřených iniciativách?