Podpora růstu venkova, ochrana a podpora kulturních tradic a zajišťování potravin

Cílem iniciativy „ochrana venkovského dědictví EU, zajišťování potravin a zásobování“ je zvýšit povědomí a přilákat více investic EU do venkovských oblastí s cílem podpořit podniky a činnosti, které na našich stole udržují na venkově živou půdu a potraviny.

Jádrem této evropské občanské iniciativy je to, že zemědělství již není finančně atraktivním povoláním pro mladé lidi, což přispívá k vylidňování venkova, odlivu mozků a ztrátě kulturních tradic. Pokud tyto trendy budou pokračovat, bude potravinové zabezpečení EU (naše potravinová nezávislost a soběstačnost) ohroženo nedostatkem zkušených vedoucích pracovníků zemědělských podniků a pobídkami pro vstup do této profese a její inovaci. V konečném důsledku je třeba, aby byla ve společnosti více respektována a uznána úloha, kterou hrají zemědělci.

Potraviny musí být cenově dostupné a zemědělství musí být ziskové

EU se již desítky let staví na soběstačnosti výroby základních potravin, přičemž společná zemědělská politika je v celé Unii identifikovatelná jako stěžejní politika na podporu zemědělců, zajišťování potravin a zajištění široké dostupnosti potravin za dostupnou cenu pro spotřebitele.

Dnes však spotřebitelé platí (relativně) za své základní potraviny více než v posledních desetiletích, ale zemědělci se také potýkají s problémy na opačném konci výrobního řetězce.

Stát se dnes zemědělcem je nákladnější do té míry, že toto povolání je stále více nežádoucí. Seznam některých z nejrozšířenějších faktorů: krize související s životními náklady; náklady na energii; náklady na provádění nejnovějších norem v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat; rekordně vysoké náklady na hnojiva a jiné vstupy; pokročilejší vzdělávací požadavky na moderní zemědělské postupy; zvýšená četnost sucha a dalších forem změny klimatu; stejně jako jejich závažnost... přispívají všechny k povolání, které postrádá dlouhodobou stabilitu a pozitivní finanční vyhlídky. Lidé a instituce, kteří nerozumí a nevidí hodnotu, kterou zemědělství pro zbytek obyvatelstva přináší, jsou zemědělci více než kdy jindy podrobováni požárům. Není pochyb o tom, že finská Ústřední unie zemědělských výrobců a vlastníků lesů (MTK) do konce roku 2022 oznámila, že v letech 2020 až 2021 bylo v celé zemi uzavřeno 1000 zemědělských podniků.

Pokud však zemědělská práce snižuje ziskovost a méně lidí se jí chce věnovat, riskujeme potravinové zabezpečení Evropy. To je naše schopnost pěstovat své vlastní potraviny, aniž by se spoléhalo na dovoz ze zemí mimo EU. Pokud naši zemědělci nedokáží vydělávat dobré životní podmínky, jak můžeme očekávat, že příští generace bude následovat ve svých stopách a zaručí, že potraviny budou i nadále přistávat na našich talířech?

Jak zdůrazňuje Evropská rada mladých zemědělců, mladí zemědělci to mají ještě tvrdší, často jim chybí finanční prostředky na velké jednorázové náklady spojené s nákupem a založením zemědělského podniku a kterým banky váhají půjčovat peníze na základě svého věku. Kromě toho budou mladí zemědělci, jejich půda a plodiny v důsledku změny klimatu v příštích desetiletích trpět mnohem více než jejich protějšky, kteří za několik let odejdou do důchodu. Mladí lidé, kteří tuto profesi vykonávají, to vidí, což se odráží ve skutečnosti, že pouze 11 % všech zemědělských podniků v EU řídí zemědělci mladší 40 let. Naproti tomu 57,6 % vedoucích pracovníků zemědělských podniků v EU je ve věku nejméně 55 let, což zdůrazňuje, jak zkreslil věkovou demografii v této profesi. Jak je uvedeno v tomto globálním přehledu BBC ze všech zemí EU, Kypr ukazuje tento rozdíl nejvíce. Na každého zemědělce mladšího 35 let je 33 zemědělců starších 65 let.

Vzhledem k těmto vyšším provozním nákladům a zvýšené nejistotě, kterou sucho a další environmentální faktory budou mít, potřebují naši zemědělci a venkovské komunity, ve kterých žijí, větší pozornost, investice a finanční stabilitu, aby se udrželi a potažmo udrželi nás všechny. Teprve poté může být povolání revitalizováno a může být žádoucí.  

Vzhledem k těmto důvodům tuto evropskou občanskou iniciativu podporuje a propaguje několik evropských zemědělských sdružení a organizací: Avec (drůbeží maso); CarniSostenibili; CLITRAVI (zpracované maso); Euro Foie Gras, Evropský hlas hospodářských zvířat; FEAP (akvakultura), International Fur Federation, UECBV (maso a hospodářská zvířata) a Verband der Deutschen Lederindustrie e.V (německé kožené sdružení).

Ztráta venkovské kultury a tradic

Budoucnost venkovských oblastí v celé EU závisí z velké části na mládeži. V celé EU však mladí lidé opouštějí venkov ve výjezdech, aby mohli studovat, pracovat a žít ve městech. Jak vyplývá z nedávné zprávy Tuomase Kuhmonena, ředitele výzkumu Finského Výzkumného střediska pro budoucnost (FFRC), k tomuto přechodu při více příležitostech dochází nikoli proto, že města nabízejí vše, co si mladí lidé přejí (pullové faktory), ale spíše proto, že jejich místní oblast nemůže poskytnout vzdáleně srovnatelné ekonomické příležitosti (faktory „push“). Tato ztráta mladých pracovníků na venkově v důsledku nedostatečné hospodářské konkurenceschopnosti nejvíce přispívá k vylidňování venkova a je příkladem migračního jevu zvaného „odliv mozků“.

Je zásadní, že vylidňování venkova ohrožuje ztrátu postupů kulturního dědictví, venkovských tradic a v některých případech menšinových jazyků nebo dialektů. V celé EU se konají místní festivaly, oslavy a pozůstatky po staletí, které podporují místní obyvatelé, kteří pečují o bohatou historii svého území. Bohužel vzhledem k tomu, že mladí lidé z venkovských regionů se cítí být nuceni opustit území, jsou tradice, které tyto oblasti vymezily a zachovávají tak dlouho jedinečné, oslabeny, dokud nejsou navždy ztraceny.

EU oprávněně přikládá nesmírnou hodnotu rozmanitosti evropských občanů a jejich zkušenostem. A i když je přirozené, že některé tradice ztrácejí praxi, protože se časy posunuly, v současné době žijeme v období masové ztráty postupů v oblasti kulturního dědictví ve venkovských oblastech v celé EU – a to vše kvůli podobným základním ekonomickým příčinám. Zaslouží si, aby se za ně bojovalo.

Závěr

Na povrchu se může zdát zvláštní, že venkovské kulturní dědictví spojuje s obavami o potravinové zabezpečení, ale dotčení lidé se z velké části nacházejí ve stejné rezervě a řešení se také značně prolínají. To vše znamená investovat do venkovských oblastí a obohacovat je. Musíme je učinit žádoucími a cenově dostupnými pro mladé pracovníky, kteří mají zájem o zemědělskou kariéru, a využít politiky k prokázání toho, že zemědělství na venkově je stejně respektováno a ceněno jako práce ve městech.

K zachování toho, co činí naše venkovské regiony jedinečností pro budoucí generace, a k zajištění udržitelnosti komunit produkujících potraviny v celé EU proto potřebujeme větší závazek EU k podpoře ziskového zemědělství, regionálního dědictví, udržitelného růstu ve venkovských oblastech a zvyšování životní úrovně na venkově.

Zareagujte teď! 

Kampaň potrvá do listopadu 2023 a občané EU, kteří jsou způsobilí k podpisu evropské občanské iniciativy, mohou tuto iniciativu podepsat na adrese: www.protectruralheritage.eu

Navštivte oficiální stránku iniciativy zde: https://citizens-initiative.europa.eu/initiatives/details/2022/000007_en