Evropská občanská iniciativa: žádné finanční prostředky EU zemím bez nezávislého soudnictví a právního státu?

Evropská občanská iniciativa: poskytnout novým členským státům EU pevně stanovenou lhůtu pro reformu jejich soudních systémů a podmínit přístup všech členů k finančním prostředkům v oblasti právního státu.

Evropská občanská iniciativa „Stop korupce v EU“ navrhuje pevně stanovený časový rámec, v němž mohou nově přistupující země provést reformy svých soudních systémů. Vyzývá rovněž k dodržování zásad právního státu jako podmínky pro to, aby každý členský stát obdržel finanční prostředky EU.  

My, iniciátoři iniciativy „Stop korupci v EU“, jsme přesvědčeni, že podvody a zneužívání evropských finančních prostředků postihují všechny země i všechny občany, kteří jako daňoví poplatníci přispívají do rozpočtu EU. Navrhujeme proto změny evropských právních předpisů, které pomohou prosazovat právní stát a potlačit korupci.

Korupce je jev, který nelze nikdy zcela vymýtit, ale její škody lze zmírnit a omezit účinným prosazováním právního státu.

Podle průzkumu Eurobarometru se 71,6 % Evropanů domnívá, že podvody s finančními prostředky EU jsou časté, a více než 80 % z nich podporuje a uznává význam hlavních zásad právního státu.

Do řízení rizika podvodů s evropskými fondy je zapojeno mnoho celoevropských institucí a mechanismů, ale do všech čtyř fází procesu – prevence, odhalování, vyšetřování a sankcí – se mohou současně podílet pouze vnitrostátní správní orgány v jednotlivých členských státech.

Jsme přesvědčeni, že zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce poskytne EU další práva na vyšetřování a postihování takových porušení, ale nezruší ani neoslabí zásadní úlohu vnitrostátních orgánů v boji proti korupci, prosazování a prosazování právního státu.

S ohledem na výše uvedené jsme, iniciátoři evropské občanské iniciativy „Stop korupci v EU“, stanovili tyto dva cíle:

1. Zavedení přísného časového rámce pro země, které nově přistoupily k EU, aby mohly provést reformy svých soudních systémů

Poslední tři kola rozšíření EU vyústila v připojení 13 nových členských států – Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Slovenska, Slovinska, Maďarska a České republiky v roce 2004, Bulharska a Rumunska v roce 2007 a Chorvatska v roce 2013.

Nové členské státy mohou využívat předvstupní fondy a Fond soudržnosti, jakož i program na podporu strukturálních reforem.

Na rozdíl od zemí, které přistoupily v roce 2004 a Chorvatska v roce 2013, bylo přistoupení Bulharska a Rumunska v roce 2007 spojeno s mechanismem pro spolupráci a ověřování, neboť tyto dvě země dosud nedosáhly dostatečného pokroku v oblasti reformy soudnictví, korupce a (v případě Bulharska) organizované trestné činnosti.

V době registrace naší iniciativy v září loňského roku byly Bulharsko a Rumunsko členy EU již více než 12 let. Následně v listopadu 2019 Evropská komise rozhodla, že monitorování mechanismu pro spolupráci a ověřování může být pro Bulharsko zrušeno (hlasováno v EP, nikoli však v Radě EU), ale v Rumunsku bude i nadále uplatňováno.

Bulharsko dosud nedokončilo reformu svého systému trestního stíhání, podvody s finančními prostředky EU jsou velmi časté a pouze 3 ze 40 zjištěných případů vyšetřování korupce na vysoké úrovni v letech 2014–2019 skončily odsouzením.

Ačkoli mechanismus pro spolupráci a ověřování stanoví přesné a jasné cíle, nestanoví lhůty pro jejich provádění (celková doba trvání mechanismu pro spolupráci a ověřování) ani důsledky jejich nedosažení.

S ohledem na zkušenosti Bulharska a Rumunska a s ohledem na další rozšíření EU navrhujeme zavést přísné desetileté období, během něhož musí nově přistupující země provést reformy svých soudních systémů a zajistit účinný boj proti korupci.

2. Propojení právního státu s přijímáním finančních prostředků EU jednotlivými členskými státy

Nedostatky v uplatňování zásad právního státu ovlivňují nejen schopnost omezit podvody s finančními prostředky EU a korupci, ale také nezávislé fungování hlavních orgánů, kvalitu podnikatelského prostředí a hospodářský rozvoj, nezávislost sdělovacích prostředků, transparentnost veřejných financí a mnoho dalších oblastí, které mají zásadní význam pro všechny evropské občany.

Současná Evropská komise oznámila záměr sledovat právní stát ve všech členských státech EU. V dubnu 2019 hlasoval Evropský parlament o směrnici, která spojuje příjem finančních prostředků EU se zásadami právního státu. Nyní čeká 14 měsíců na rozhodnutí Rady Evropské unie týkající se této směrnice.

Naše občanská iniciativa navrhuje stanovit jasná kritéria a referenční hodnoty týkající se právního státu, aby bylo možné podávat přesné zprávy o výsledcích; a zavést možnost uložit moratorium (dočasné pozastavení) na vyplácení evropských finančních prostředků zemím, které tato kritéria porušují, dokud nebudou nesrovnalosti odstraněny.

Významný nárůst grantů a bezúročných půjček předpokládaných v příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie a plánovaná půjčka ve výši 750 miliard EUR na jejich pokrytí budou spláceny všemi evropskými občany. To dále posiluje naléhavou potřebu přísnějších opatření proti podvodům a vhodného mechanismu k zajištění právního státu ve všech členských státech.

Naše evropská občanská iniciativa upřímně děkuje všem, kdo nás zasáhli a dosud nás podpořili. Přesměrovali jsme všechny občany, kteří chtěli oznámit konkrétní případy korupce příslušným orgánům. Vítáme jakoukoli občanskou aktivitu, poradenství a ochotu pomoci v souvislosti s touto iniciativou.