Evropa by měla být především unií občanů, nejen států a trhů.

Vedoucí představitelé EU se mohou domnívat, že občané EU jsou dobře informováni o demokratických nástrojích, jako je evropská občanská iniciativa, ale realita je překvapivě odlišná.

Z průzkumu YouGov zveřejněného u Dne Evropy vyplynulo, že pouze 2,4 % občanů EU ve čtyřech dotázaných členských státech ví, co je a co dělá evropská občanská iniciativa.

YouGov Survey pořádaný Eumansem a podporovaný novými Evropany, občany, kteří se ocitli v Evropě, a mnoha dalšími skupinami občanské společnosti.

Ukazuje se, že občanská aktivisté jsou od orgánů EU stejně vzdáleni jako poslanci EP a úředníci Komise.

Měli bychom o to být znepokojeni a co v tom můžeme udělat? Jak mohou občané odstranit překážky na cestě k inkluzivnějšímu přístupu k politice?

Odpovědi závisí na tom, jak vážně bereme myšlenku Evropy občanů a to, co tímto termínem rozumíme.

V době, kdy byly evropské instituce poprvé zřízeny, byli hlavními hnacími silami toho, co se v Evropě stane, státy: čísla jako De Gasperi, Schuman, Spaak, Adenauer a De Gaulle. Tito zakladatelé, kteří byli v těchto dnech muži, vytvořili to, co jsme se dozvěděli o Evropě národů a států.

V další významné fázi rozvoje Evropy jsme vytvořili to, co nazývám „Evropa 2“ Evropa trhů a peněz. V této fázi, která se časově shodovala s podpisem Jednotného evropského aktu, pádem Berlínské zdi a Maastrichtskou smlouvou, byly hlavními protagonisty banky a korporace a Evropa byla odpovídajícím způsobem přepracována.

Noví Evropané oslaví 25 let od vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost s „generací maastrichtu“ studentů v provinční budově Limburg, Maastricht, 1. listopadu 2018, s Maastrichtskou univerzitou a provinční vládou

Tvrdím, že nyní stojíme na prahu „Evropa 3“ – Evropy občanů. Jedná se o Evropu občanské společnosti, měst a lidí, kteří žijí v Evropě a tvoří evropskou diasporu. Zahrnul bych do něj osoby s trvalým pobytem v EU, které nemají cestovní pas některého členského státu EU, ale jsou součástí evropské společnosti.

Historickým úspěchem Evropy 1 bylo zajistit Evropě mír, zatímco Evropa 2 přinesla prosperitu, i když ještě ne pro všechny. Posláním Evropy 3 musí být učinit Evropu demokratičtější, inkluzivnější a rovnoprávnější. To je rovněž klíčem k odolnosti evropského modelu. Evropa není jen unií států a trhů. Jedná se především o unii občanů.

V Evropě občanů bychom nebyli svědky toho druhu odcizení a detachace, s nímž se mnozí obyvatelé EU v současné době setkávají, když si myslí o evropských institucích. Došlo by k zásadnímu posunu v demokratické angažovanosti na všech úrovních rozhodování, a to na místní, regionální, celostátní i evropské úrovni.

To je důležité, protože demokratické společnosti se řídí souhlasem. Bez legitimity je urovnání představované křehkou rovnováhou mezi mezivládními a nadnárodními institucemi v Evropě neustále ohrožováno.

Pravicoví evropští populističtí vůdci by podle mého názoru nikdy neodváděli svůj členský stát z „Evropa 1“ – Evropy národů a států. Kdo však říká, že pokud by k němu dospěli, nevystoupili z eurozóny, ze schengenského prostoru nebo dokonce z některých aspektů jednotného trhu („Evropa 2“)?

Demokracie je křehká, ale v rychle se měnícím světě existuje druhý důvod, proč je Evropa občanů důležitá. Žádný lídr nemá monopol na moudrost o tom, jaké budou správné politiky – občané přinášejí nové nápady a nová politická řešení, která mohou pracovat na lepší a silnější Evropě. Nemůžeme si dovolit tento příspěvek promeškat.

Vynikajícím příkladem politických změn, které jsou v Evropě zapotřebí, je množství evropských občanských iniciativ, které jsou v současné době aktivní, a mnoho, ne-li většina předchozích iniciativ, jako je právo na vodu.

Klimatická krize i pandemie COVID-19 poukazují na potřebu odvážných a transformačních sociálních změn, které lze podnítit pouze z nejnižší úrovně. Mnohé ze současných evropských občanských iniciativ hovoří o tom, co je třeba změnit v Evropě v souvislosti s oživením – všeobecným základním příjmem, daní z uhlíku, hlasy pro všechny mobilní občany EU bez ohledu na to, kde žijí v Evropě.

Evropský program na podporu oživení, který představuje zdvojnásobení rozpočtu EU v příštích sedmi letech, je nebývalou příležitostí ke změně Evropy.

Jak si můžeme představit, že tyto zdroje budou dobře nebo dokonce pečlivě vynaloženy, pokud neslyšíme názory občanů?

Evropské občanské iniciativy jsou rovněž velmi dobrým příkladem toho, že občané přebírají odpovědnost za překonání propasti vůči institucím. V minulosti se řada institucionálních zainteresovaných stran domnívala, že občané by neměli být důvěřováni – tento přístup se musí změnit a mění se.

Evropští lídři zahájí konferenci o budoucnosti Evropy, Evropský parlament, Štrasburk, 9. května 2021. Úvěr: Evropská unie

Musíme uznat, že občané, kteří se angažují v evropské politice, jsou stejně „privilegovaní“ jako ti, kteří vstoupili do institucí. Průzkum YouGov ukazuje, že občané vědí velmi málo o nástrojích, které mají k dispozici pro utváření budoucnosti EU.

Se zahájením konference o budoucnosti Evropy má EU jednou v generaci příležitost překonat tento nedostatek pozornosti a znovu navázat kontakt s občany.

K tomu dojde pouze tehdy, pokud to budou občané a občanská hnutí, kteří konferenci o budoucnosti Evropy přivedou k životu jako skutečné cvičení na místní úrovni v rámci poradní demokracie.

Cenou za toto zapojení by mělo být vytvoření trvalejších mechanismů účasti občanů mezi volbami. Zapojení většího počtu evropských občanů do rozhodování není pro EU hrozbou – může se ukázat jako její záchrana.

John F Kennedy před 60 lety řekl: „Neco může vaše země dělat – zeptejte se, co můžete udělat pro svou zemi“.

V naší době můžeme v Evropě říci: „Nepožádejte o to, co pro vás Evropa může udělat – řekněte nám, co můžete pro Evropu udělat.“

Výzvanových Evropanů k akci: Zeptejte se, že Evropa pro vás může udělat – řekněte nám, co můžete pro Evropu udělat

Chcete-li se dozvědět, co někteří členové Nových Evropanů řekli, když jsme jim položili tuto otázku, klikněte sem.

Jaká je vaše odpověď na tuto nadčasovou otázku?

Prohlášení o vyloučení odpovědnosti: Vyjádření uvedená na Fóru evropské občanské iniciativy odrážejí pouze názory jejich autorů a nelze je v žádném případě považovat za vyslovení postoje Evropské komise nebo Evropské unie.