Participativní demokracie pro Evropu založenou na občanech: výzvy a perspektivy

Ve dnech 9. a 10. srpna 2019 se tým evropské občanské iniciativy zúčastnil festivalu Arvamus v estonském Paide, kde se setkal s občany, kteří se zajímali o evropské politiky a chtějí se dozvědět více o evropské občanské iniciativě. Návštěvníci se zúčastnili panelové diskuse o participativní demokracii v EU a řady dalších aktivit zaměřených na posílení jejich znalostí o tomto nástroji.

„Evropská občanská iniciativa: Participativní demokracie pro Evropu založenou na občanech“

Pod názvem „Evropská občanská iniciativa“: Participativní demokracie pro Evropu založenou na občanech“, evropští a národní odborníci na participativní demokracii diskutovaní o evropské občanské iniciativě jako nástroji pro účast občanů; její podobnosti a rozdíly s estonskou občanskou iniciativou a s výzvami, řešeními a osvědčenými postupy v oblasti participativní demokracie v Evropě.

Rozpravu moderoval Mall Hellam, výkonný ředitel nadace Open Estonia Foundation,

shromáždí se; György Schöpflin, bývalý poslanec Evropského parlamentu a zpravodaj pro nařízení o evropské občanské iniciativě; Pascal Herry, vedoucí týmu pro evropskou občanskou iniciativu v Evropské komisi; Pirkko Valge, generální ředitel nadace Good Deed Foundation; Marta Pardaviová, spolupředsedkyně maďarského helsinského výboru; Martin A. Noorkõiv, generální ředitel Nadace Domus Dorpatensis, předseda představenstva organizace Good Citizen a člen rady sítě estonských neziskových organizací.

Co znamená být občanem EU a jak se s nimi orgány EU přibližují?

Význam evropského občana je základním prvkem pro pochopení toho, co je participativní demokracie.  Pojem „občan“ je ústředním prvkem myšlenky Evropské unie; občanem EU je každý občan členského státu. Evropské orgány vyvíjejí veškeré úsilí, aby občany přiblížily a umožnily jim stát se aktivními protagonisty v rámci politického systému EU. To platí i pro fungování evropské občanské iniciativy. Evropská komise například vedla reformu tohoto nástroje, aby byl uživatelsky přívětivější. Použije se od ledna 2020. Součástí této reformy je rovněž to, že Evropský parlament zaručí větší diskusi o každé úspěšné iniciativě.

Participativní demokracie v Estonsku a v EU: rysy a výzvy

Pirkko Valge (CEO nadace Good Deed Foundation) a Martin A. Noorkõiv (předseda sítě estonských neziskových organizací) zdůraznili, že země EU mají výrazné historické rozdíly, pokud jde o lidská práva a demokracii. Estonsko má nedávnou historii občanského aktivismu a občanská společnost začíná postupně jednat. Estonští občané jsou obzvláště zapojeni do ochrany dětí a zvířat, jakož i do vzdělávání a životního prostředí.

Marta Pardaviová, spolupředsedkyně maďarského helsinského výboru, zdůraznila výzvy spojené s uskutečněním rozsáhlé kampaně za evropskou občanskou iniciativu, neboť vyžaduje spojení velkého počtu lidí a podpisů. Provádění on-line kampaně prostřednictvím sociálních médií rovněž přináší určité praktické a právní překážky. V tomto ohledu je hlavním problémem skutečnost, že Facebook zavedl velmi přísná pravidla pro propagaci politických kampaní, což může ovlivnit možnost propagace iniciativy on-line.

Porovnala rovněž situaci v Estonsku s případem Maďarska. Vysvětlila, že ačkoli Estonsko a Maďarsko mají podobné nástroje participativní demokracie, jako jsou referenda, sbírky podpisů, nástroje pro online aktivismus, kampaně skupinového financování a aktivismus v Maďarsku, čelí řadě překážek. Jako příklad uvedla paní Pardavi „Zvláštní imigrační daň“. Toto pravidlo stanoví, že každý, kdo chce hovořit o přistěhovalectví nebo o něm veřejně diskutovat, musí platit daň, neboť činnost je považována za podporu přistěhovalectví.

Závěrem lze říci, že rozprava skončila otázkou: „Jak můžeme dosáhnout větší účasti občanů na demokratickém procesu?“ Navrhovaná odpověď spočívala v tom, že občané musí cítit, že politika není „špinavá věc“, ale to, co je dobré, a že mobilizace není nikdy zbytečná, dokud se instituce zaváží k zapojení do konstruktivního dialogu o obavách občanů.