Umělá inteligence v právní praxi a nařízení EU

Popis: Zkoumání toho, jak umělá inteligence přetváří právní praxi v EU, a zkoumání regulačních, etických a praktických důsledků prostřednictvím stávajících právních rámců a akademické literatury.

Jako student práv se hluboce zajímám o to, jak umělá inteligence mění právní praxi a přináší nové výzvy pro regulaci v rámci EU. Rád bych prozkoumal základy umělé inteligence, od raných symbolických systémů a propojených modelů až po moderní hluboké učení a neuronové sítě, jakož i návrh autonomních agentů schopných učení, uvažování a provádění složitých úkolů. Pochopení technických vlastností, jako je neprůhlednost, nepředvídatelnost a inherentní předpojatost, má zásadní význam pro posouzení toho, jak umělá inteligence interaguje s právem, spravedlností a správou.

Zejména mě přitahují praktické aplikace pro právníky, státní zástupce, soudce a rozhodce, včetně prediktivní policejní práce, forenzní analýzy hromadných dat, právního výzkumu podporovaného umělou inteligencí, predikce případů a administrativní podpory soudů. Doufám, že tyto žádosti posoudím s ohledem na regulační a etické rámce, jako je akt EU o umělé inteligenci (2021/0106(COD)), akční plán CEPEJ „Digitalizace pro lepší spravedlnost“ a Evropská etická charta o využívání umělé inteligence v soudních systémech (Rada Evropy, 2018).

Jako podklad pro tuto diskusi se snažím čerpat z klíčové literatury, včetně:

Sutton & Barto (2018), Úvod do posilování učení

Sumers a kol. (2024), Cognitive Architectures for Language Agents (Kognitivní architektury pro jazykové agenty), https://arxiv.org/abs/2309.02427.

Goodfellow, Bengio & Courville (2016), Hluboké učení, MIT Press

Jurafsky & Martin (2022), Speech and Language Processing (3rd ed. draft), https://web.stanford.edu/~jurafsky/slp3/

Lopes Rocha & Soares Pereira (eds.), Inteligência Artificial & Direito (2020)

Bench-Capon a kol. (2012), History of AI and Law in 50 papers (Historie umělé inteligence a práva v 50 dokumentech), Artificial Intelligence and Law (Umělá inteligence a právo), 20:215–319.

EUROPOL (2025), Umělá inteligence a policejní práce: Benefits and Challenges (Přínosy a výzvy), https://www.europol.europa.eu/cms/sites/default/files/documents/AIand-policing.pdf

AA (2022), Guide on the Use of AI-Based Tools by Lawyers in the EU (Příručka o používání nástrojů založených na umělé inteligenci právníky v EU), https://ai4lawyers.eu/

Doufám, že prostřednictvím této myšlenky zahájím s komunitou fóra bohatou diskusi o technických základech umělé inteligence a jejích právních, etických a regulačních důsledcích a vyzvem k různým pohledům na to, jak lze umělou inteligenci odpovědně začlenit do evropských právních systémů.