„Pokud nic nezměníme, vše se změní“ – paralely a poučení z praxe participativní demokracie v Rakousku a Evropě

V Rakousku umožňuje nástroj participativní demokracie „Volksbegehren“ (petice k referendu) občanům uložit Parlamentu povinný přezkum jejich žádosti, pokud je podpořen nejméně 100 000 podpisy. V době klimatické krize to jasně překonalo petice o referendu o ochraně klimatu, která je nyní v rukou Parlamentu. Jaké jsou naděje na to, co bude následovat? Jak je rakouská „Volksbegehren“ ve srovnání s evropskou občanskou iniciativou? A jaké jsou možné synergie mezi nimi?

V souvislosti s tímto článkem se rakouský velvyslanec evropské občanské iniciativy Patrick Tobiaschek dotazoval Hannes Kramml, člena „Klimavolksbegehren“ (petice k referendu o ochraně klimatu) [1], o výzvách a úspěších petice a o rozdílech ve srovnání s evropskou občanskou iniciativou. Hannes studuje ekologii poté, co pracovala jako technický projektový manažer. Má velký zájem o společensko-politická témata, a je proto zapojen do neziskových sdružení, jako je tato petice o referendu a projekt permakultury s cílem prozkoumat alternativní formy zemědělství.

První petice k referendu v Rakousku se konala v roce 1964 a od té doby se stala nedílnou součástí rakouské politiky [2]. Jak hodnotíte tuto formu participativní demokracie? Domníváte se, že dopad na Parlament je dostatečně velký?

Jedná se o nejdůležitější nástroj přímé demokracie, který spočívá v předávání politických otázek občanům přímo Parlamentu. Historie však ukazuje, že petice k referendu bohužel vedla jen zřídka ke změně právních předpisů. Zejména pokud tato otázka neodpovídá průběhu stran, které jsou v současné době ve vládě. Vzhledem k dobrovolnému a finančnímu úsilí je myslitelné, že jednání a diskuse v parlamentních výborech probíhají daleko od veřejnosti.

Požadavek občanů podléhá závaznému zacházení, ale v konečném důsledku zůstává i nadále „poznámený“ parlamentní status. V každém případě se velmi obtížně snažíme zajistit, aby tomu tak v tomto případě nebylo.

Bylo obtížné přesvědčit lidi, aby se zúčastnili petice o referendu o ochraně klimatu? Existují nějaké překážky při podávání prohlášení o podpoře?

Ve Vídni, kde jsem se nejvíce účastnil akcí nebo demosu, byl název „Klimavolksbegehren“ často dostatečný a mnoho z nich již bylo ochotno podpořit. Podpora však bohužel nevede automaticky k podpisu. Přecházení na správní úřad je jistě překážkou, ale v době, kdy se lhůta pro registraci chystala skončit, například během týdne registrace, se tato překážka zmenšila a zkrátila. Vhodnou alternativou je „mobilní telefonní podpis“ pro podporu, i když se v populaci používá v různé četnosti. Samozřejmě byli také kritičtí a popírající, ale byli menšinové, i když můj postřeh pravděpodobně nebyl reprezentativní.

Mnoho z nich bylo navíc ochotno podpořit petici k referendu, ale bohužel požadavky nesplňovaly. To bylo obzvláště bolestivé pro osoby, které dlouhodobě žily v Rakousku, ale (zatím) nezískaly občanství z různých důvodů.

Pravděpodobně nebylo snadné dosáhnout požadovaného počtu 100 000 podpisů. Než začnete sbírat prohlášení o podpoře, musí být referendum zaregistrováno [3]. Setkali jste se při registraci s nějakými překážkami?

Pokud je mi známo, ve srovnání s jinými výzvami, kterým jsme museli čelit, nedošlo k žádným závažným obtížím. Když například obdržíme fotografie lidí, kteří jsou ochotni petici podepsat, ale stojíme před správními úřady a někdy jsou posíláni domů v důsledku přetížených serverů. To je obzvláště bolestivé.

V petici o referendu si lidé všimnou hlavně samotného týdne registrace, ale samozřejmě se před ním hodně děje. Naše sdružení existuje již více než dva roky. Na začátku, dlouho před registrací, musely být prodiskutovány a dohodnuty vědecky podložené požadavky na boj proti změně klimatu, a to s ohledem na mnoho různých pohledů. A pak je velmi nešťastné, že podpisy jsou zbytečně ztraceny. Zejména proto, že se nejedná o první žalobní důvod.

Po registraci následuje fáze podpory s cílem shromáždit 8 401 prohlášení o podpoře. Poté lze podat žádost o zahájení řízení a začíná osmidenní registrační řízení (týden registrace) [3]. Jak jste během týdne registrace zorganizovali sběr podpisů?

Fázi podpory jsme zahájili v srpnu 2019 a začali jsme již brzy začít. První den jsme dosáhli požadovaného počtu způsobilých voličů na milión. Po několika odkladech jsme žádost o zahájení řízení předložili v březnu 2020. Byli jsme jednou ze čtyř rakouských petic k referendu, které dosáhly potřebných 100 000 podpisů pouze ve fázi podpory, tj. ještě před registračním týdnem v červnu 2020.

Za tímto referendem stojí velká kampaň. K tomuto úspěchu významně přispělo více než 1 000 dobrovolníků, kteří neúnavně prošli každou čtvrť a tolik míst v Rakousku. S letáky, pouličními akcemi a mnohem více. Bez on-line kampaní a vztahů s veřejností bychom navíc pravděpodobně nedosáhli našich cílů. Výše podpory úzce souvisí s přítomností sdělovacích prostředků. Iniciativy musí vždy zajistit, aby se noviny a další sdělovací prostředky zabývaly touto problematikou a zvyšovaly povědomí.

Foto: MLG Mike, KVB

Rozhodnějste byli velmi úspěšní! Petice k referendu o ochraně klimatu jednoznačně překročila potřebný počet podpisů. Rakouský parlament se nyní musí zabývat otázkami klimatu a vašimi požadavky. Můžete mi sdělit více informací o současném stavu?

Obdrželi jsme téměř 400 000 podpisů. To je nepříznivá, zejména za současné situace v důsledku pandemie COVID-19. Kromě podpisů pocházejících přímo od lidí byla vytvořena aliance tvořená mnoha nevládními organizacemi, společnostmi a významnými osobnostmi. To vše poskytlo nezbytnou podporu pro řešení našich požadavků na schůzích výborů Parlamentu. Nedávno se konala slyšení odborníků ve Výboru pro životní prostředí; různé parlamentní kluby pozvaly naše iniciátory, vědce a odborníky.

Poprvé ve výboru se tak stalo veřejně živým přenosem a nahráváním. To podnítilo konstruktivní diskusi a máme naději, že k realizaci našich cílů bude předložen návrh zahrnující více politických stran. Jak shrnula naše mluvčí Katharina Rogenhoferová, podařilo se nám zajistit důležitý krok směrem k progresivní politice v oblasti klimatu napříč všemi stranami. Příští schůze se má konat na začátku března. Poté uvidíme, zda se jedná pouze o nezávaznou zprávu, nebo zda se přiblížíme politickému provádění.

Jaké problémy jste museli řešit a jak financujete takovou petici k referendu?

K oslovení značného počtu lidí jsou zapotřebí peníze! Nyní bychom se mohli ptát, jak demokratický je tento důležitý nástroj přímé demokracie, kdy téměř vše závisí na finančních zdrojích...

Nemá stát žádnou finanční podporu?

Ne, vůbec ne. Podařilo se nám však přilákat mnoho partnerů, akce jako charitativní aukce a mnoho soukromých dárců, kteří nás finančně podpořili. Kromě výše uvedených selhání serverů jsme často museli být ve vztahu k orgánům velmi flexibilní. Zejména v souvislosti s pandemií COVID-19 nebylo po dlouhou dobu jasné, zda a kdy proběhne náš týden registrace. V důsledku toho musela být témata týkající se kampaně a naší finanční kontinuity neustále upravována. Fluktuace obratu je navíc odpovídajícím způsobem vysoká. My všichni zde pracujeme na dobrovolném základě, kromě našich pracovních míst, studií a dalších záležitostí.

Po diskusi o výzvách je třeba se posunout k něčemu pozitivnímu: Jaký byl pro vás osobně nejlepší okamžik během „Klimavolksbegehren“?

To bylo s konečnou platností na konci června. Týden registrace právě skončil a v Heldenplatzu jsme uspořádali závěrečné zasedání ve Vídni. Vzhledem k širokému rozložení mezi rakouskými spolkovými zeměmi probíhala výměna mezi členy obvykle on-line. Při shromáždění vidíte mnoho z těchto lidí poprvé a nakonec se osobně podělíte o sebe. Všichni jsme byli vyčerpáni z intenzivní fáze, ale také jsme zcela spokojeni s oznámeným úspěchem.

Foto: Innes Futterknecht, KVB

Evropská komise se rovněž snaží řešit klimatickou krizi a chce bojovat se Zelenou dohodou. Co byste chtěli v souvislosti s vašimi požadavky udělat na evropské úrovni?

Důležitý je vnitrostátní aspekt, ale mnoho věcí lze vyřešit pouze mnohem větším přístupem. Mnohé z našich požadavků by mohly být přeneseny na vyšší úroveň. Některé z těchto úvah jsou rovněž zahrnuty v Zelené dohodě pro Evropu, například závazný rozpočet na emise CO2 ověřený nezávislým subjektem. Poté rozvoj veřejné dopravy v Evropě s cílem vytvořit významnou alternativu k letecké dopravě. Bez ohledu na naše požadavky je zapotřebí mnoho dalších věcí. Revize obchodování s emisemi a evropské zemědělské politiky uvádí dva příklady.

Právo předložit občanskou iniciativu je právně zakotveno ve Smlouvě o Evropské unii, která byla naposledy upravena v Lisabonu v roce 2007 [4]. Slyšeli jste někdy o evropské občanské iniciativě? Mluvili o tom vy a vaši kolegové?

Rozhodně podporuji jakoukoli možnost demokratické účasti. A ano, o evropské občanské iniciativě jsem sejiž dříve slyšel. Pravdou je však to, že nehrála žádnou roli v naší činnosti v „Klimavolksbegehrenu“ nebo o této úloze nevěděla. Možná je zde také problém nízké úrovně informovanosti. Není-li zřejmé, že mnohé z nás evropskou občanskou iniciativu znají, je zřejmé, že existuje prostor pro zlepšení.

Doufáme, že tento rozhovor bude malým krokem k větší informovanosti. Postup evropské občanské iniciativy [5] se liší od rakouské petice k referendu. Skupinu organizátorů musí tvořit nejméně 7 občanů EU, kteří mají bydliště v 7 různých zemích EU. Bylo by to pro vás velkou překážkou?

Nedomnívám se, že by to pro nás představovalo velkou překážku, protože klimatické hnutí se rozvinulo již dlouho před rakouskou „Klimavolksbegehren“. Proto již v Evropě existuje rozsáhlá síť a jsem si jist, že s ní lze dobře pracovat. Společnost je z velké části citlivá na klimatickou krizi a je jistě snazší takové téma oznámit v celé Evropě než v případě neznámých otázek.

Po skupině organizátorů následuje registrace iniciativy u Evropské komise. Poté můžete začít shromažďovat 1 milion podpisů na papíře nebo on-line [6] a na to máte 12 měsíců. Řekli byste, že je snadné je zvládnout, ve srovnání se 100 000 přísliby podpory v Rakousku? Podpořili jste již evropskou občanskou iniciativu?

Prostřednictvím TTIP a CETA jsem byla v kontaktu s evropskou občanskou iniciativou, ale obávám se, že jsem dosud žádnou iniciativu nepodpořila. Jsem si však jist, že se brzy změní!

Porovnáme-li počet obyvatel, zdá se, že 1 milion podpisů v celé Evropě je proveditelný. Kromě vyššího organizačního úsilí však nemohu posoudit, zda je jednodušší nebo obtížnější ve srovnání se 100 000 podpisy v oblíbené petici v Rakousku. Výzvou by mohl být alespoň minimální počet podpisů vyžadovaný k tomu, aby země byla platná.

Jakmile získáte 1 milion podpisů, musí být do tří měsíců ověřeny u příslušných orgánů v každé zemi EU. Tento krok posouzení není v rakouské petici o referendu nutný, ale toto dodatečné úsilí rovněž přináší mnohem širší spektrum pro oslovení lidí.

Pokud toto přezkoumání umožní předložit prohlášení o podpoře přímo na místě, je dodatečné úsilí v každém případě odůvodněné. Možná bychom byli schopni shromáždit další hlasy, pokud by oficiální kanál nebyl jedinou možností. Proces sběru podpisů pro evropskou občanskou iniciativu se zdá být mnohem jednodušší. A domnívám se, že je stejně dobré a důležité, aby byly tyto podpisy oficiálně přezkoumány.

Po úspěšném posouzení je iniciativa předložena Evropské komisi. Evropský parlament se touto otázkou bude zabývat a organizátoři dostanou příležitost představit iniciativu na veřejném slyšení. Která probíhající evropská občanská iniciativa [7] by podle vás měla Evropský parlament zcela přezkoumat?

Iniciativa „Zavést v celé EU bezpodmínečný základní příjem“, který by zajistil materiální existenci a možnost zapojit se do společnosti bez ohledu na příjem. Zadruhé, obnovit biologickou rozmanitost, upřednostnit malé a udržitelné zemědělství a podpořit zemědělce v tomto přechodu, iniciativu „Zachraňte včely a zemědělce! Na cestě k zemědělství šetrnému ke včelám pro zdravé životní prostředí“ by bylo velkým přínosem pro společnost. A abych se zabýval některými již zmíněnými body, podpořil bych iniciativu „VOTERS WITHOUT BORDERS, Plná politická práva pro občany EU“ a samozřejmě existuje mnoho dalších, které by měly být řešeny.

Co se týče občanských iniciativ, na které byste rádi upozornili?

Podle mého názoru se jedná o problém, kdy mladí lidé, kteří budou nejvíce postiženi klimatickou krizí, nemají možnost hlasovat o tomto tématu. Proto jsme zahájili iniciativu a umisťovali plakáty na akcích, na nichž se děti s ručním otiskem umísťují, pokud chtějí podporovat. I osoby, kterým není dovoleno účastnit se z důvodu nedostatečného občanství, tak mohly hlasovat vizuálně. Občané, kteří zde žijí dlouho, ale nemohou se účastnit politických akcí, jsou již významnou součástí naší společnosti.

Foto: Jolly Schwarz, KVB

Velmi šťastný nápad! Podívejte se na poslední otázku: co jako zastánce ochrany klimatu a participativní demokracie chcete, aby čtenáři věděli?

Choďte se z vlastní iniciativy. Zejména v posledních několika letech jsme prokázali, čeho jsme díky tlaku ze strany obyvatelstva dosáhli. Pokud se nic nezmění, vše se změní!

O „Klimavolksbegehrenu“:

Jako nezávislý hlas napříč politickými stranami zastupujeme všechny lidi, kteří požadují, aby politici přijali konkrétní opatření proti klimatické krizi.  Ochranu klimatu chápeme nikoli jako odpovědnost jednotlivců, ale jako odpovědnost společnosti jako celku. Politici proto musí vytvořit právní rámec, který našim dětem rovněž zajistí spravedlivou budoucnost, kterou si zaslouží život.

Podrobné požadavky naleznete na internetových stránkách:

https://klimavolksbegehren.at/forderungen/m

Externí odkazy:

[1] https://klimavolksbegehren.at/

[2] https://www.bmi.gv.at/411/Alle_Volksbegehren_der_zweiten_Republik.aspx

[3] https://www.bmi.gv.at/411/

[4] https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/149/european-citizens-initiative

[5] https://citizens-initiative.europa.eu/how-it-works_en

[6] https://citizens-initiative.europa.eu/online-collection-system_en

[7] https://citizens-initiative.europa.eu/find-initiative_en

https://www.bmi.gv.at/411/Volksbegehren_der_XX_Gesetzgebungsperiode/Klimavolksbegehren/start.aspx