Bezplatné sdílení chráněných děl při poskytování náhrad tvůrcům

Cílem evropské občanské iniciativy „Svoboda sdílení“ je legalizovat sdílení souborů pro osobní účely změnou autorského práva a práv s ním souvisejících a vytvořením mechanismu pro spravedlivé odměňování autorů a dalších nositelů práv.

Jsme občany osmi různých zemí EU a požádali jsme o registraci evropské občanské iniciativy „Svoboda sdílení“ s nárokem na sdílení souborů včetně tvůrčích děl. Domníváme se, že sdílení je základním právem a zaslouží si stejnou důstojnost jako právo autorů. Pracujeme a brzy začneme shromažďovat podpisy: pokud shromáždíme milion podpisů, bude muset Evropská komise zaujmout k naší iniciativě postoj. Připravte se na podporu iniciativy „Svoboda podílet se“ a na to, aby se právo lidí na sdílení stalo jádrem evropské politiky!

Sdílení je šťastné, cítí se dobře a zlepšuje náš život; jedná se o hluboce lidský a přirozený čin. Totéž platí i pro sdílení souborů. Z tohoto důvodu, počínaje 90. lety, kdy nové technologie sdílení souborů (Napster, Gnutella, Freenet, BitTorrent atd.) lidem velmi usnadnily sdílení souborů, mnozí tuto inovaci nadšeně uvítali. Nakonec vám bylo umožněno najít si on-line upřednostňovanou píseň, stáhnout si ji a poslouchat ji. Nebo najděte film a sledujte jej; nebo najděte knihu a přečtěte si ji. Všichni, aniž by museli nikomu žádat o povolení! A ještě víc, pokud jste se lákali písní, filmem nebo knihou, můžete je dát k dispozici ostatním, kteří sdílejí váš nadšení.

Ne všichni však byli pro tuto inovaci šťastní.

Významní představitelé, kteří jsou znepokojeni rizikem ztráty zisku a ztráty své kontrolní úlohy zprostředkovatelů, se důrazně postavili proti sdílení souborů obsahujících díla chráněná autorským právem a právy s ním souvisejícími (hudba, filmy, knihy atd.). V právních předpisech mají na své straně „bug“: právní předpisy v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, které byly vytvořeny v minulých stoletích pro analogový svět a postupně se v průběhu času přizpůsobovaly, neumožňují sdílení souborů. Dnes je tedy zakázáno sdílet soubory, které obsahují díla chráněná autorským právem a právy s ním souvisejícími, prostřednictvím technologií pro sdílení souborů. To platí, i když by autorské právo a práva s ním související měla být prováděna s ohledem na základní práva uživatelů děl, zejména právo na vědu a kulturu, a to při jejich vyvážení se základními právy autorů děl.

To je to, co tvrdíme v rámci iniciativy „Svoboda podílet se na základním kapitálu“.

Chceme autorské právo, které by upravovalo sdílení souborů tím, že vyváženým způsobem provede dva odstavce článku 27 Všeobecné deklarace lidských práv vyhlášené Valným shromážděním OSN dne 10. prosince 1948, přičemž první stanoví právo na vědu a kulturu pro všechny a druhý stanoví právo autorů:
Každý má právo svobodně se podílet na kulturním životě společnosti, užívat umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho přínosech.
Každý má právo na ochranu morálních a hmotných zájmů vyplývajících z jakékoli vědecké, literární nebo umělecké produkce, jejíž je autorem.“

Mnoho akademických pracovníků souhlasí: sdílení souborů lze legalizovat změnou autorského práva a práv s ním souvisejících. Je to jednoduché: pokud jsou autoři a další nositelé práv (včetně významných) spravedlivě odměňováni, může být sdílení souborů pro osobní účely povoleno. Jinými slovy, je možné vzdát se autorských práv osobám, které sdílejí soubory pro osobní účely, pokud nositelé práv obdrží peníze. Odměňování nositelů práv by mohlo být dosaženo různými způsoby. Například tím, že stanoví malé navýšení ceny, kdy lidé platí připojení k internetu; nebo požadavkem, aby lidé, kteří jsou ochotni používat technologie sdílení souborů, platili kolektivním správcům, kteří zastupují nositele práv. Tato jednoduchá změna autorského práva a práv s ním souvisejících, z níž by měli prospěch všichni, se však dosud neuskutečnila nikde na světě.

Technologie sdílení
souborů umožňují distribuovat díla mimořádně účinným způsobem; držitelé práv však nikdy nemohli využít potenciálu těchto technologií. Bohužel jsme konfrontováni s typickým příkladem selhání trhu: nositelé práv se nacházejí v situaci „dilema vězňů“ a nesouhlasí s tím, aby uživatelé mohli sdílet svá díla. Je proto nezbytné přijmout legislativní opatření k vyřešení této situace, která poškozuje celou společnost tím, že držitele práv a uživatele nutí, aby se uchýlili ke zbytečným zprostředkovatelům. Tato otázka je dnes ještě důležitější. 20 let zákazu sdílení souborů podpořilo účastníky trhu, aby zřídili poskytovatele on-line služeb poskytujících obsah (Spotify, Netflix atd.), kteří mají privilegovaný přístup k údajům uživatelů, a mají proto pravomoc kontrolovat a profilovat občany EU. Po schválení směrnice (EU) 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu se situace bohužel nezměnila, což je směrnice, která byla přijata v roce 2019 s cílem vyřešit problémy s autorským právem v digitální oblasti, ale která zklamala mnoho lidí. Tato směrnice upravuje poskytování on-line služeb pro sdílení obsahu, ale neumožňuje sdílení souborů mezi občany EU. Cena, kterou dnes platíme, je nepřijatelnou nakloněnou rovinou ve prospěch distribučních platforem, které mají pravomoc kontrolovat a profilovat uživatele.

Sdílení souborů je naším právem. Tvrdíme, že je to!

Brzy začneme shromažďovat podpisy, aby Evropská komise musela k naší iniciativě zaujmout postoj.

Navštivte naše internetové stránky a ponechte nám své kontaktní údaje. O zahájení sběru podpisů Vás budeme informovat. Sdělte nám také, chcete-li se do kampaně zapojit: s potěšením se podělíme o tento boj a nárokovat si právo na sdílení!

Příběh Marca Ciurciny za organizátory evropské občanské iniciativy „Svoboda sdílení“