Díky práci v oblasti občanských technologií jsem již více než pět let získal dostatek příležitostí k zamyšlení nad motivaci lidí zapojit se, hlasovat a vyjadřovat svůj postoj různými digitálními a nedigitálními prostředky. Když se objeví diskuse o nevyužitém potenciálu zapojení na úrovni EU, často se zdá, že motivace aktivního občana EU vychází s největší pravděpodobností z jeho vlastních zkušeností s místními demokratickými cvičeními, ať už v jejich zemi či městě, nebo dokonce na ulici, na níž žijí.
Tato dosud neprokázaná teorie naznačuje, že pokud se lidé cítí být schopni měnit nebo ovlivňovat věci, které se k nim přibližují, budou mít pouze pocit, že budou mít možnost vyjádřit svůj postoj k otázkám a politikám týkajícím se Evropy. Vyjadřovali například své názory na zemědělství šetrné ke včelám nebo zákaz postupů hromadného biometrického sledování. Obě evropské občanské iniciativy jsou v současné době v aktivním procesu shromažďování podpisů spolu s dvanácti dalšími.
To vše mě vedlo k otázce – mohla by selhání místního občanského aktivismu mít dopad na naši angažovanost v otázkách, které jsou od nás mnohem vzdáleny, na úrovni EU?
Motivace k účasti
V zájmu dalšího řešení možného vztahu mezi různými úrovněmi zapojení by bylo užitečné zabývat se obecnou motivací a faktory přispívajícími k aktivismu lidí. Akademičtí pracovníci navrhují několik faktorů, které přispívají k ochotě lidí podílet se na vytváření a přerozdělování veřejných statků, včetně vyjadřování jejich politických názorů na konkrétní otázky. Za prvé, různé komunity a sítě, k nimž daná osoba přirozeně (např. narozením v určité rodině) nebo dobrovolně (např. univerzitní nebo náboženská komunita) patří, mohou ovlivnit motivaci a zviditelnit více možností osoby vyjádřit svůj názor nebo se pokusit ovlivnit rozhodnutí, jak zdůraznil lotyšský výzkumný pracovník J. Nikisins ve své studii z roku 2019 nazvané „Individuální a kolektivní zapojení do řešení problémů významných pro komunitu a společnost“.
Dalším přístupem k pochopení motivace aktivismu, kterou navrhuje J. Nikisins, je to, že lidé jednají a snaží se dosáhnout změny ve svém bezprostředním nebo širším sousedství v reakci na problém nebo na novou potřebu, která se dotýká jednotlivce jako zástupce sociální skupiny. Lidé se v zásadě stávají aktivními, pokud pociťují propast mezi žádoucí a skutečnou situací a nespokojenost, kterou přináší.
Zaznamenal jsem však, že žádná z těchto teorií nenaznačuje široký rozdíl mezi aktivismem v různých měřítkách a na různých úrovních. Pouze posilují univerzální motivační faktory, které lidem umožňují zapojit se. Nezáleží na tom, zda se má zasazovat o lidská práva v určité obci nebo v regionu, v němž žijí. Nemusí se nutně týkat dosavadních místních zkušeností určité osoby. Jde spíše o obecnou motivaci k účasti v zájmu změny věcí k lepšímu.
Pokud se někdo určitým způsobem cítí impulsem k tomu, aby se angažoval v občanském aktivismu, může tak učinit i na úrovni EU nebo na celosvětové úrovni. Samozřejmě vždy závisí na konkrétní formě aktivismu, neboť některé z nich mohou znamenat obětování osobních zdrojů, jako je čas nebo dokonce peníze. Nedisponování těmito zdroji může být překážkou pro další zapojení do občanských aktivit. Dalším velmi důležitým je však nedostatek informací o současných politických otázkách, které se týkají konkrétních skupin nebo společnosti a mají na ně dopad, a o možnostech zapojit se do diskusí o těchto otázkách.
Přenesení otázek týkajících se EU na místní úroveň
Když se domníváme, že evropská občanská iniciativa je zvláštní formou občanského aktivismu na úrovni EU, otázky dostupnosti a dosahu byly pro EU a občanskou společnost v Evropě vždy důležité.
A otázka, jak zlepšit účinnost a dosah evropské občanské iniciativy, nebyla nikdy naléhavější než nyní, když Evropa zoufale hledá více způsobů, jak se přiblížit svým občanům.
Jedním ze způsobů, jak by přenos informací mohl účinněji fungovat, by byl přístup zdola nahoru, který by poskytoval veškeré informace o evropských občanských iniciativách především prostřednictvím vnitrostátních občanských platforem. Z technického hlediska by to znamenalo mít ve všech členských státech EU velmi dobře fungující a spolehlivé vnitrostátní platformy, k nimž by se přidal evropský rozměr. Odstranění mentálních překážek mezi otázkami vnitrostátních států, které se týkají pouze jejich občanů, a otázkami na úrovni EU, které se zdají být relevantní pouze pro osoby s rozhodovací pravomocí.
V rámci tohoto modelu by platformy na vnitrostátní úrovni sloužily jako most mezi členskými státy a EU. Problémem, který je třeba řešit, není možná nedostatek motivace. Jedná se o stávající nedostatek informací o probíhajících občanských iniciativách na úrovni EU a o tom, proč jsou důležité pro každodenní život občanů. Snížení úrovně EU na místní úroveň a začlenění otázek EU do digitálního prostředí, které již znají a rozumí, může výrazně zvýšit míru účasti. Může pomoci zapojit občany do záležitostí na úrovni EU a zároveň pokračovat ve svých každodenních občanských aktivitách ve svých domovských městech.
Některé komunity, které stojí za iniciativami, již odvádějí dobrou práci, pokud jde o využívání jejich sítí k zahájení toku informací v několika členských státech. Například iniciativa pro zemědělství šetrné ke včelám vytvořila síť s podpůrnými organizacemi, a to jak tematicky, tak z hlediska infrastruktury. Vybaví tyto organizace interaktivními widgety, aby mohly iniciativu podepsat. Tyto widgety mohou být umístěny na celostátní nebo místní úrovni a mohou sloužit jako infrastruktura pro výrazné zvýšení úrovně shromážděných podpisů.
Přispěvatelé
Annija EmersoneováAnnija je zkušenou profesionálkou v oblasti digitální demokracie a občanských technologií. Má více než 5 let manažerské praxe v jedné z předních evropských organizací pro digitální demokracii MyVoice se sídlem v Lotyšsku. Má další odborné znalosti v oblasti zapojení komunit, komunikace a rozvoje podnikání. Srdce aktivista v oblasti udržitelnosti.
Připojte se k ní na fóru!
Připojit komentář
Chcete-li vkládat připomínky, musíte provést ověření identity nebo se zaregistrovat.