Jednotná v rozmanitosti: průzkum mezi vnitrostátními orgány ukazuje obrovské rozdíly, pokud jde o popularitu, právní status a dopad občanských iniciativ v členských státech EU

Nedávný průzkum mezi vnitrostátními orgány ve 13 členských státech EU odhalil značné rozdíly mezi nástroji, které používají k účasti občanů na rozhodování o veřejné politice, zejména pokud jde o jejich popularitu, právní postavení a dopad.

Cílem průzkumu, který organizace Democracy International provedla od března do června 2023, bylo shromáždit osvědčené postupy týkající se vnitrostátních iniciativ v oblasti stanovování vnitrostátních programů nebo podobných petičních nástrojů na vnitrostátní úrovni. Cílem průzkumu bylo shromáždit pravidla pro organizátory, jak vytvářet iniciativy, jaké podpůrné služby jsou nabízeny, on-line infrastrukturu související s iniciativou, jak jsou spravovány digitální podpisy a minimální počet podepsaných osob pro vnitrostátní iniciativy ve všech členských státech.

Cílem průzkumu bylo rovněž pochopit, jak úspěšně občané registrují své vnitrostátní iniciativy a jak se úspěšně zaregistrované iniciativy stávají právními předpisy a jak se zvyšuje povědomí občanů o těchto nástrojích. Od 13 z 18 zemí s nástroji pro účast občanů byly obdrženy platné odpovědi: Bulharsko, Dánsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Při pohledu na míru registrace vnitrostátních občanských iniciativ vykázaly každoročně více než 30 registrovaných iniciativ pouze Rakousko, Dánsko, Finsko, Maďarsko a Lotyšsko. Bulharsko a Slovinsko oznámily 11 až 20 registrovaných iniciativ, zatímco Nizozemsko, Litva, Polsko, Portugalsko, Slovensko a Španělsko zaostávají pouze s jednou až deseti registrovanými iniciativami ročně. Tyto rozdíly odrážejí rozdíly na úrovni jednotlivých zemí, pokud jde o popularitu vnitrostátních nástrojů občanské iniciativy, čas vyhrazený pro sběr podpisů a požadovaný minimální počet podepsaných osob. 

V následujících oddílech je uveden přehled vnitrostátních nástrojů občanské iniciativy, které jsou k dispozici ve 13 zkoumaných zemích. Vzhledem k rozdílům ve statistikách mezi zeměmi jsou seskupeny na základě počtu zaregistrovaných iniciativ za rok, popisy vnitrostátních nástrojů se však předkládají samostatně.

Jedna až 10 iniciativ ročně: Nizozemsko, Litva, Polsko, Portugalsko, Slovensko a Španělsko

Nizozemsku

Zahájení úspěšné občanské iniciativy v Nizozemsku je ve srovnání s ostatními zkoumanými zeměmi složitější. Kromě shromáždění 40,000 podpisů nesmí být navrhovaná otázka v Parlamentu projednávána nejméně dva roky předtím. Vzhledem k tomuto požadavku je míra úspěšnosti iniciativ, které se dostanou do Parlamentu, poměrně nízká, přičemž kritéria splňují pouze dvě iniciativy. Ačkoli jsou úspěšné iniciativy projednávány na plenárním parlamentním zasedání, konečná rozhodovací pravomoc přísluší odpovědnému vládnímu úředníkovi. Nástroj proto zůstává nezávazný.

Litva

Od roku 2000 Litva zaregistrovala 23 občanských iniciativ, z nichž 10 úspěšně shromáždilo potřebné podpisy. Konečné rozhodnutí o tom, zda by měla být přijata další opatření, však spočívá na Parlamentu, čímž se tento nástroj stává nezávazným.

Polsko

V Polsku musí občanská iniciativa shromáždit 100,000 podpisů, aby mohl být návrh předložen v Sejmu (dolní komoře parlamentu) do tří měsíců. Osud návrhu však závisí na uvážení poslanců Parlamentu, neboť neexistuje povinnost přijímat právní předpisy týkající se návrhu. K nejnovějším úspěšným občanským iniciativám v Polsku došlo v roce 2019, kdy dva návrhy získaly potřebnou podporu.

Portugalsko

Nástroj občanské iniciativy není v Portugalsku široce využíván. V průměru jsou každoročně registrovány přibližně tři iniciativy a v předchozím volebním období se z deseti iniciativ podařilo získat dostatečnou podporu pouze čtyřem. Celkově byly na základě portugalských občanských iniciativ provedeny tři právní předpisy. 

Slovensko

Slovenský nástroj občanské iniciativy patří k nejnovějším nástrojům, které má členský stát přijmout. Sběr podpisů probíhá plně online a organizátoři mají 30 dnů na to, aby shromáždili 15,000 podpisů. Je-li iniciativa úspěšná, vláda o ní jedná a rozhodne o ní prostřednictvím usnesení. Usnesení může pověřit příslušné ministry nebo předsedy vládních orgánů, aby přijali následná opatření, jako je vypracování právních předpisů nebo nelegislativních návrhů. Žádná iniciativa dosud nezískala dostatečnou podporu.

Španělsko

Od roku 1982 má Španělsko bohatou historii občanských iniciativ, přičemž bylo předloženo celkem 161 návrhů a více než 110 z nich obdrželo 500,000 podpisů. Neexistence závazného účinku tohoto nástroje však vedla pouze ke třem iniciativám, které úspěšně dokončily parlamentní proces s pozitivními výsledky a nakonec vyústily v zákon.

Jedenáct až dvacet iniciativ ročně: Bulharsko, Slovinsko

Bulharsko

V Bulharsku je proces shromažďování podpisů pro iniciativy poměrně jedinečný. Organizátoři mají tři měsíce na to, aby shromáždili co nejvíce podpisů, aniž by byl překročen minimální požadavek nebo prahová hodnota. Národní shromáždění tyto iniciativy po uplynutí tří měsíců neprojednává a neexistuje žádný právní postup pro zpracování návrhů iniciativy.

Slovinsko

Nástroj občanské iniciativy nabývá ve Slovinsku na významu, zejména od vypuknutí pandemie COVID-19. Od roku 2013 však požadovanou podporu úspěšně získalo pouze 22 iniciativ. Stejně jako v jiných zemích má v těchto iniciativách poslední slovo parlament.

Více než 20 iniciativ ročně:  Rakousko, Dánsko, Finsko, Maďarsko a Lotyšsko

Rakousko

Nástroj rakouské občanské iniciativy je pro stanovení programu nejlépe využit, neboť postrádá závaznou pravomoc. Rakouský orgán však uvedl, že tento nástroj je „velmi oblíbený“, přičemž ročně bylo zaregistrováno více než 30 iniciativ. Navzdory 33 iniciativám, které od roku 2018 získávají nezbytnou podporu, je důležité poznamenat, že tento nástroj slouží jako platforma pro navrhování nápadů, konečné rozhodnutí však přísluší Parlamentu.

Dánsko

Dánský příklad vyniká jako nejúčinnější nástroj mezi zkoumanými členskými státy, přičemž na internetových stránkách vlády bylo zveřejněno celkem 1500 návrhů. Jen v posledních pěti letech získalo 45 návrhů 50,000 podpisů a úspěšně dosáhlo požadovaného minimálního počtu podpisů. Jakmile je tato prahová hodnota splněna, je s návrhem zákona nakládáno stejně jako s jinými usneseními Parlamentu. Ačkoli neexistuje právní povinnost přijmout úspěšnou iniciativu, návrh zákona bude projednán v parlamentní komoře a příslušných výborech. Poslanci Parlamentu o něm budou hlasovat stejně jako v případě jakéhokoli jiného návrhu zákona.

Finsko

Ve Finsku jsou úspěšné iniciativy předmětem diskuzí podle uvážení parlamentu. Tento nástroj, který občané v široké míře přijímají, prokázal svůj potenciál ovlivnit nové právní předpisy, přestože chybí závazná autorita. Každoročně je zaregistrováno více než 30 iniciativ, přičemž ve stejném časovém rámci dosáhlo přibližně 6 úspěchů. Aby byla iniciativa úspěšná, musí shromáždit nejméně 50,000 prohlášení o podpoře ověřených Agenturou pro digitální údaje a údaje o obyvatelstvu. Od června 2023 zahájili občané 1555 návrhů, z nichž 66 získalo potřebnou podporu. Ty, které v tomto procesu uspěly, jsou poté projednávány v rámci Parlamentu. K přijetí nových zákonů dosud vedly čtyři iniciativy: zákon o rovném manželství, zákon o mateřství, který posiluje práva párů žen, zákaz mrzačení ženských pohlavních orgánů a předcházení privatizaci dodávek vody.

Maďarsko

V Maďarsku se poslední platné a úspěšné referendum konalo v roce 2008, což vedlo k legislativní změně. Přestože bylo předloženo více než 30 iniciativ, poslední úspěšné iniciativy nevedly k referendu v důsledku rozhodnutí ústavního soudu. Pokud by se však iniciativa ukázala jako platná i úspěšná po referendu, pověřuje Parlament, aby přijal odpovídající právní předpisy.

Lotyšsko

Shromažďování podpisů v Lotyšsku představuje významnou výzvu pro úspěch legislativních iniciativ. Od roku 2013 se žádné iniciativě nepodařilo shromáždit potřebný počet podpisů. Pokud však jedna desetina voličů iniciativu během 12 měsíců podpoří, postoupí ústřední volební komisi. Poté postupuje předsedovi, který jej poté předloží Saeima (Parlament). Pokud Saeima návrh zákona nebo ústavní změny nepřijme beze změn, uskuteční se referendum. I když je obtížné dosáhnout prahové hodnoty pro podpis, tento vnitrostátní nástroj participativní demokracie nabízí ve srovnání s jinými nástroji nejvážnější legislativní kroky, jejichž výsledkem je dosud 59 právních předpisů. 

Viz také: Vnitrostátní občanské iniciativy vs. evropské občanské iniciativy: proporcionálně je zapotřebí většího počtu podpisů v kratším časovém rámci.