V Evropě již nerecyklovatelné předměty přestat mísit recyklovatelné materiály v obalech

Nová udržitelná hospodářská politika?

Trvalý růst hospodářství by měl být v budoucnu účinnější a udržitelnější a měl by se řídit hranicemi planety. Měřítkem pokroku a prosperity byl růst příjmu na obyvatele, HDP. Hodnota výrobků byla fiktivní, neměla nic společného s jejich užitnou hodnotou a nesouvisela se skutečnou hodnotou použitých surovin, náklady na materiál a pracovní sílu a environmentálním využitím.

Zelená ekonomika musí brát v úvahu nejen náklady na suroviny a energii, které jsou již mnohem účinnější, ale také omezení spojená s větším využíváním technologií. Se zvýšením účinnosti o 1 % ročně bude maximální účinnosti dosaženo nejpozději do konce století. Hospodářství je vázáno omezenými hranicemi naší planety.

Musí být zaveden systém vyrovnávání a stabilní rovnováhy. Může se jednat o oběhové hospodářství.

Právním rámcem by měl být článek 14 našeho základního zákona, který stanoví: Vlastnictví je povinností vlastnictví. Jeho použití slouží rovněž veřejnému statku.

To znamená, že výrobci mnoha výrobků jsou povinni a zodpovědní za svůj majetek.

Výrazný posun hospodářského systému ke službám by mohl být takovým způsobem inovace. Výrobce své výrobky neprodává, a proto se zbavuje svého majetku s povinností a odpovědností, jak tomu bylo doposud, což vedlo k systému organizované nezodpovědnosti dodavatelů, distributorů, subdodavatelů atd., ale je odpovědný za svůj výrobek od počátku až do konce. Půjčuje, pronajímá svůj majetek uživatelům, vlastníkům a uživatelům, a tak si ponechává veškeré možnosti udržitelné tvorby cen, stažení z oběhu, oprav, modernizace, renovace, dalšího prodeje a zpětného odběru s recyklací nebo likvidací. Výrobce by mohl konečně komunikovat, pronajímat, pronajímat, půjčovat a poskytovat uživateli svého výrobku nové zkušenosti v reklamě.

Nájemci, nájemci, půjčovatelé, příjemci a uživatelé se stávají držiteli smluvních práv a povinností pouze v souladu s jejich skutečnými potřebami v čase a na místní úrovni. To rovněž umožňuje sdílení a sdílení přínosů.

Při pronájmu místností, bytů a domů se tato zásada již uplatňuje a jsou přenášeny zkušenosti s bydlením, přístřeší, střechou nad hlavou a stanovištěm.

Místo plynu a elektřiny je teplo již dodáváno (dálkové vytápění) a cestovní nebo letecké letenky umožňují zkušenosti s pohybem a mobilitou.

Mnoho výrobků, jako jsou automobily, mobilní telefony, technické vybavení, zařízení atd., musí být prodáváno za skutečné výrobní náklady (všechny náklady na materiál, výrobu, dodání a balení), aby se podpořila například výroba udržitelných mobilních telefonů a ochrana životního prostředí. Tímto způsobem lze u mnoha produktů dosáhnout udržitelné, tvůrčí, udržitelné a sociálně-ekologické produkce.

To by usnadnilo a stimulovalo soukromé investice a podpořilo solidaritu a sociální ekonomiku ve veřejném zájmu.

Aby toho bylo dosaženo, musí stát v co největší možné míře vytvořit rámcové podmínky pro hospodářství na celosvětové úrovni a vhodným způsobem využívat daňové zdroje. To by obnovilo hospodářskou a environmentální rovnováhu a zajistilo naše živobytí a prosperitu do budoucna. Takto dosažená prosperita by nám umožnila smysluplně měřit náš pokrok. Německo by se mohlo stát příkladem, inspirováno jinými zeměmi a v jehož rámci prodáváme své zkušenosti s inovativním vývojem.

Špatná myšlenka, naše průmyslová ekonomika není na to s přiměřenými náklady připravena. Tím by se zvýšila chudoba.